Dneska Vám ukážu můj nejnovější počin ze série Staré věci rozhodně do konťáku nepatří. Tento němý sluha je se mnou už od vysokoškolských let, kdy jsme ho na jednom studentském privátě s kamarádkami zachránily před likvidací.

Původní stav
V nezměněné podobě přetrval dlouhé roky, pak ho měla na bytě moje ségra a teď se znovu vrátil ke mně. Chyběla mu jedna koulička, podnoží se kymácelo a lak už byl na ostudu. Ale jinak žádné velké defekty nevykazoval. Nic, co by se nedalo opravit. A tak ho manžel dole trochu utáhnul, já ho přebrousila a prasklinku na věšákové části zatmelila, kouličky jsme mu dali nové – použili jsme komponenty z dětské skládačky (promiň, Madli!), a nakonec přišel nátěr. Nad barevností jsem opět chvíli musela dumat, ale… tak schválně, co při vyslovení slova Sluha napadne vás? Já si vzpomněla na Saturnina. A nápad byl na světě! Náš sluha dostal vyloženě služebnický mundur.
Teď s ním dělá parádu v naší ložnici. Kouká se mi na něj tak dobře, že mi skoro přijde škoda ho obsypat oblečením. Zdá se, že můj manžel má stejný názor. I nadále odkládá své svršky na židli v obýváku! :-D…
Chudák gentleman s jednou koulí a prasklinkou na věšáku

Povrchovka už taky nic moc…
No a takto to dopadlo…

Už je to zas frajer!