Kamera skrytá v džungli na největším indonéském ostrově zachytila vzácného nosorožce jávského, jak si užívá koupel v bahně. Tito velcí býložravci jsou kriticky ohroženi, ve volné přírodě jich zbývá už pouhých 72, napsala agentura Reuters.
Snímky nosorožce, který se povaluje v bahnitém jezírku v tropickém pralese, na twitter umístila indonéská ministryně pro životní prostředí. Zároveň vysvětlila, že chladná voda pomáhá velkému savci regulovat tělesnou teplotu a bahno chrání jeho kůži před parazity a hmyzem.
Nosorožec na videu je podle odhadů sedmiletý samec, kamera ho zachytila u úpatí vodopádu v národním parku Ujung Kulon, který leží v nejzápadnějším cípu ostrova Jáva.
Nosorožci jávští dříve žili na území severovýchodní Indie a jihovýchodní Asie. Posledních 39 samců a 33 samic nyní žije pouze v parku Ujung Kulon. Patří mezi nejvíce ohrožené druhy nosorožce. Na pokraj vyhynutí tyto býložravce dohnal hlavně nelegální lov a vysoká poptávka po jejich rozích, které se na černém trhu prodávají za vysoké částky.

Nosorožec jávský

Nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus) je jedním z nejvzácnějších velkých savců světa a současně nejvzácnějším nosorožcem.
Tento druh se vyskytuje především v nížinných tropických deštných lesích, kde se obvykle živí listy a výhonky stromů a keřů, občas i různými plody. Dříve se také vyskytoval v daleko větší oblasti, především v nížinách podél řek, kde se živil i spásáním trávy.
Nosorožec jávský dosahuje délky těla 3-3,5 metru, délky ocasu 70 centimetrů, hmotnost se pohybuje v rozmezí 1,4-2 tuny.
Je příbuzný s nosorožcem indickým, s nímž má podobný pancíř, ale s 3–3,5 m délky a 1,4–1,7 m výšky, je menší než jeho příbuzný. váží až 1,4 tuny. Jeho kůže je tlustá, šedá a holmá vyjma uší a konce ocasu, rozdělená hlubokými záhyby, které nad krkem vytvářejí jakési sedlo, je posetá bouličkami a uzlinami a nosorožci dodává vzhled, jako by měl na sobě pláty brnění. Jejich roh nebývá delší než 25 cm – u samců, u samic je malý nebo žádný. Dožívají se 30–45 let. Je to samotář s noční aktivitou, spásající mnoho různých rostlin. Nosorožec jávský byl zdecimován odleňováním nížin. Dodnes žijí jen dvě zbylé populace, které využívají existenci pobřežních mangrovových porostů a bambusových mokřin. samec je pravděpodobně teritoriální, značí své území hromadami trusu a loužemi moči, s eventuálními pohlavními partnerkami se setkává u vhodných bahnišť. Po šestnáctiměsíční březosti se rodí jedno mládě, které s matkou zůstává dva roky, možná i déle.

Videozáznam:

¨
Zdroj: ČTK, SaveBadakJawa, Chinggae Pratito Karunia, Wikipedie