mě okolnosti zavály do Prahy na školení.

Měla jsem trochu obavy, jak zvládnu ráno vypravit děti nezvykle brzy do školky, pak nějakých 40 km do Prahy v tomto počasí, abych v 8,15 zasedla do učebny na Senovážném náměstí. Ale jo, zvládla jsem to:-).

Okolí bylo moc pěkné, jen já to prolítla a zase domů. Čeká mě pak ještě pokračování koncem ledna a to mám v plánu se trochu projít, možná zvládnou i nějakou kavárnu.

Vždycky jsem ráda, když se vracím z velkoměsta domů, i když je Praha nádherná. Jen mám pocit, že je plná zvláštních lidí. Za každým pátým vidím násilníka, bezdomovce apod. To jsou ty špatně nastavené vzorce v našich hlavách. Takový vesničan v Praze:-). Vím, že bydlet tam, neuvažovala bych tak. Co mě ale moc baví, je pozorovat lidi – hlavně v MHD, protože tam na to mám čas:-). Koukám a přemýšlím, jaké  jsou jejich osudy, co asi dělají nebo studují, kde žijí apod. Baví mě okukovat, co kdo čte, sledovat jejich výrazy v obličeji a spekulovat, zda jsou šťastní nebo naopak apod. Zaujala mě jedna paní středního věku, která byla moc pěkně oblečená, působila jako dáma, přesto její výraz v obličeji říkal, že to asi nebude úplná sympaťačka –  koutky dolů permanentně, v očích zvláštní výraz. Jen si tak říkám, co si kdo myslí o mně:-). Je mi to vcelku jedno, to zase jo, ale možná bych se dověděla něco víc o tom, jak působím na okolí.

Ve středu jsem si pak užila den jen pro sebe, děti ve školce, já doma, žádné termíny, prostě pohoda:-).

Dnes pár obrázků od nás jen tak:-).

Tento týden…

 

Tento týden…

Tento týden…

 

Tento týden…

 

Tento týden…

 

Tento týden…

 

Tento týden…

 

Tento týden…

Mějte se krásně.

Tento týden…