Kabátek z květů a vůní ..
... nejen pro Vendy.
Příroda ho ušila z nádherných materiálů, lehkých, vzdušných. Nenechala se svázat módním diktátem a střih si může dle potřeby i postavy vybrat každý z nás.
Díky kusu látky na obličeji, který se stal nezbytností v době karantény, jsem totálně ohluchla a přestala vnímat, jak voní jaro. Mozek mi maličko otupěl. / a nebo hodně ? /
S fotoaparátem jsem se nakláněla do záhonů, keřů, stromů.
Sladce a opojně voní hrozny šeříku, květy magnolií, koberce popínavých skalniček, celá příroda láká svým životadárným nektarem opylovače, motýly, hmyz a jako zhulená jsem poletovala i já.
Vendy svou výzvou vybičovala naše smysly k vnímání i maličkostí, které nás vytrhnou z letargie a díky nim přežijeme nesnadnou a hodně zranitelnou dobu.
Včera jsem si oblékla jarní kabátek z květů a vůní, maličko mi pnul přes hrudník a zadek, ale zase po dlouhé době jsem si uvědomila to nesmírně důležité ... svět mi pořád krásně voní.
Přeji vám krásný a zdravý víkend. Nejsem skromnost sama a když už jsem přijala do svého nitra všechny ty dávno zapomenuté a zasunuté vjemy, těším se, až zavoní příroda po pořádném dešti ...
