Za krásou kolikrát nemusíme jezdit až na konec republiky, stačí se porozhlédnout kolem.

S manželem jsme se dali na běhání. Manžel běhal už kdysi, hodně, i maratony, ale pak si dal dlouhou pauzu, teď začíná znova a já s ním.

Běh na delší tratě jsem nemívala mnoho let v oblibě. Zároveň se mi nechce běhat samotné, i z bezepčnostních důvodů. Doposud jsem šla tak 3x za rok se sestrou, ale teď mám parťáka, tak uvidíme, jak dlouho nás to bude bavit a vydržíme. No a tím jsem začala objevovat hezká a neznáma místa i v nedalekém okolí.

V sobotu jsme uběhli zcela neplánovaně více jak deset kilometrů. Mé tělo už ke konci dávalo jasné signály, že tedy příště raději zase o pár km méně, ale jinak to byl ideální čas na běh…sníh, slunce a nikde nikdo.

A někdy stačí vylézt jen ze dveří na zahradu a kochat se jí, obzvlášť když nasněží, což je u nás v nížině hodně nevšední.

Mějte se krásně a příště třeba zase interiér:-).