První článek po svátcích je tu. Nafotila jsem během předešlých dnů mnoho fotek, které podle mě dokumentují tu naši opravdovou vánoční náladu. Bohužel ale jejich kvalita už tak dokonalá není. U některých mě to moc mrzí, u většiny si ale víc cením té chvíle a emocí, které zachytily. Někdy se mi totiž fotit nechce a dělám to spíš z rozumu než z radosti, aby ty důležité momenty zůstaly zachovány, ale s odstupem času jsem za takové fotky moc ráda.

Štědrý den proběhl v pořádku, Jěžíšek dorazil a i když se nakonec musel dvakrát vracet pro další a další zapomenuté dárky, rozdány byly všechny. Stihli jsme i některé tradice: krájení jablíčka, lodičky, penízky pod prostíráním a vstát od štědrovečerního stolu jsem mohla jen já. Sešlo se nás tu během dne taky dost a myslím, že můžu říct, že jsme prožili šťastné a veselé.

Fotky naší rodiny sem moc nevkládám, mám tu pro vás hlavně obrázky prostřeného stolu, kam jsem udělala do misky zelenou ozdobu, nad stůl zavěsila eukalyptus a trochu nazdobila. Tentokrát skutečně rychle a jednoduše.

Ta veliká krabice je Honzíkovo kolo, na zabalení nebyl čas, no spíš soukromí. Na vyskládání dárků mám vždy jen pár minut, takže je ledabyle pohodím a odcházím za ostatními na prskavky. V mezičase ještě rychle cvaknu. Slušný kalup, jak je teď Honzík ve střehu, jestli tedy je ten Ježíšek nebo ne.

Pokud máte volno, užívejte nadále. My teď musíme vyprovodit nevítané bacily, abychom si závěr roku vychutnali v plné síle.

Hezký den.