Jižní Čechy jsou mé milé končiny. Onehdy mi někdo říkal, že Jindřichohradecko žádné jižní Čechy nejsou, že pokus se dá mluvit o jihu tak jedině v souvislosti se Šumavou, ale já tento názor nesdílím. Prostě třeboňská pánev, kardašořečická luka, konečně známá i z filmu Adéla ještě nevečeřela, klidná hladina rybníků a jemně se olisťující stromy, lesy zhusta zničené kůrovcovou kalamitou a příjemné písčitokamenité cesty, tvoří malebný obraz vhodný k zachycení lidovým krajinářem či mým fotoaparátem. Tedy mým... Staré tělo, nový objektiv. Dělo! Jo a nezničit, netřepat a nemíchat! Tak jsem tu "apgrejdovanou" nádheru vážící několik kilo vezla s sebou a fotila. Na přání mé matky. Slíbila jsem jí, že jí stvořím fotoknihu (tedy, až budu mít čas), takže pravděpodobně budu pro ní mít originální dárek z lásky na Vánoce.
Chtěla bych Vám představit pučící zahrádku, směsného psa Bročka, rybník Masník a Králek,
kapličku, slepice, opravený kříž... prostě tak!
Takže suma sumárum, jaro vítej!
