…je pro nás vždycky trochu slavnostní. Ne snad proto, že mám svátek, ale připomínáme si oslavy svaté Lucie a pro mě začíná ten opravdový vánoční čas. I letos jsme si stihly o tomhle svátku něco přečíst – o tom, jak to dřív bylo u nás, že chodil průvod masek a strašidelné Lucky, ale také o méně strašidelné švédské verzi, o Lucii jako nositelce světla. 
Tento den spolu s dcerou obvykle něco vyrábíme. Loni jsme měly omalovánky s motivy svaté Lucie, letos jsme zkusily švédské bochánky Lussekatter (Luciiny kočičky).
Byl to takový můj ranní rychlonápad, takže mi chyběla jedna zásadní surovina, kterou je šafrán. Ale nevadí, navodily nám i tak příjemnou atmosféru a slečnu jejich tvarování ohromně bavilo. 
Receptů najdete víc, dokonce i u nás. Já jsem si přeložila a upravila recept z knihy The Great Scandinavian Baking Book. Těsto bylo původně na 24 kusů, já dělala poloviční dávku. Také nemám ráda odměřování na hrnky, takže jsem si množství odvážila na gramy.
Lussekatter (na 12 kusů)
– sáček sušeného droždí
-70ml teplé vody
-70ml vlažného mléka
-70ml vlažné smetany na šlehání
-70g rozpuštěného másla
-70g cukru
-špetka drceného šafránu, případně extrakt (já neměla)
-špetka soli
-1 vejce do těsta plus na potření
-560g hladké mouky
-pár rozinek na ozdobu
Postup je jako u klasického kynutého těsta s kváskem. Po uhnětení necháme zhruba dvě hodiny kynout, smotáme esíčka, ozdobíme rozinkami, necháme kynout podruhé, potřeme vejcem a pečeme dozlatova. 

13. prosinec

13. prosinec

13. prosinec

13. prosinec

13. prosinec

13. prosinec

13. prosinec

13. prosinec

Jsem vděčná za každý den strávený s mojí holčičkou. Jsem vděčná za to, jak jí všechno baví, do všeho se hrne, ona je vděčná za každou minutu, kterou jí člověk věnuje. A je to skvělá pomocnice.
Užívejte…
L.