S linkou

Víte, že jsem blázen do skla a porcelánu. Dlouho jsem toužila po servisu s černou linkou, ale nedařilo se mi ho najít. Nikde nic, ale teď mi ten sen splnila německá značka ASA.

Read More

Les Království

Když jsem včera brala slečnu ze školky, říkala jsem jí, že mám pro ní překvapení. Nebyl to dárek, pojede se na výlet. Byl to momentální nápad.

Read More

Nástěnka

Nástěnku pro slečnu do pokoje jsem řešila dlouho. Nemohla jsem objevit něco, co by se jí do pracovního koutu vyloženě hodilo. Jedině bílá magnetická nástěnka, ale prostě to nebylo ono. Teď jsou ale v módě tyhle drátěné, tzv. mesh boards. To mě docela nadchlo, protože je to takové kreativní, dá se na to cokoli připnout, pověsit, je to vzdušné. 
Naštěstí jsem objevila krásný a dostupný produkt od M&DE design. Kovové nástěnky mají ve třech barvách a dvou rozměrech, můžete je koupit ZDE. Já vzala hned dvě, pro mě a pro slečnu. Obě bílé, jedna je čtvercová a druhá obdélníková. 
Samotnou mě překvapilo, že se slečně nástěnka tolik líbí. Pořád vymýšlí, co tam připne. Baletka je u nás ještě pořád aktuální, jako povolání prý ale zvolí architektku:).

L.

Read More

Nástěnka

Nástěnku pro slečnu do pokoje jsem řešila dlouho. Nemohla jsem objevit něco, co by se jí do pracovního koutu vyloženě hodilo. Jedině bílá magnetická nástěnka, ale prostě to nebylo ono.

Read More

V kabelce

Vždycky se mi líbily ty příspěvky o tom, co ženské nosí v kabelce. Jako malá jsem je vídala v časopisech. Drahá rtěnka, pěkná klíčenka a stylová peněženka, pořádek.

Read More

V kabelce

Vždycky se mi líbily ty příspěvky o tom, co ženské nosí v kabelce. Jako malá jsem je vídala v časopisech. Drahá rtěnka, pěkná klíčenka a stylová peněženka, pořádek… Já tam mám hlavně takový chaos a binčus, který jsem vám logicky nefotila. Samé účtenky a rozsypané koruny, gumičky. Alespoň mě to zase donutilo si tam uklidit. 
A co tam teda mám? To nejdůležitější je asi telefon, nějaké to platidlo (v mém případě často jen platební karta, protože hotovost už téměř nevedu), ale hlavně sluneční brýle. Ty jsou pro mě snad i důležitější než ty dioptrické, což mohou doložit známí, které často nezdravím, a cizí, které zdravím místo nich. Když jedu někam sama a zapomenu sluchátka, mám na sebe vztek. Se svým fototypem se dost bojím sluníčka, především na obličeji, takže přes léto nezapomínám krém. A samozřejmě rtěnka (někdy jen balzám) a pudr. Když náhodou nemám krém na ruce, tak trpím, to je taková moje záležitost. Nesnáším suché ruce a nemůžu pak sahat na určité materiály (kdo se mnou sdílí tuhle úchylku?:)). Přiznám se, že až v poslední době tahám i lahev s vodou. Nejsem ten typ člověka, co by se do sebe snažil nalít tři litry vody denně, ale naopak se s tím pitím musím trochu hlídat, protože mě i díky tomu často bolí hlava – což vysvětluje ty schované růžové prášky. Léky obecně užívám málo, ale někdy, když jedu z delšího focení, se bez prášku na hlavu prostě neobejdu. A co tam najdu úplně vždycky? Nějakou hračku. Ať jsou to pejsci, poníci, šmoulové, vždycky tam něco je. A obvykle tam mám i dceřiny sluneční brýle.
Zapomněla jsem na klíče, protože mi chybí ta stylová klíčenka:).
A co tam nesmí chybět vám?

L.

Read More

Zase ty Poděbrady

Místo, kam si jezdíme odpočinout, kde je to jako na dovolené, to jsou Poděbrady. V dubnu jsme tam strávili dva týdny, protože můj muž měl pracovní záležitosti v Praze a nechtělo se mu jezdit 200km denně. Chudák si tentokrát vůbec neodpočinul, ale my dvě jsme to vzaly za něj:). Dva týdny s babi a dědou, vyplněné kavárenským povalečstvím, setkáváním s přáteli, brzkým usínáním, poznáváním…
Já jsem trochu dost podcenila svoje oblečení, takže jsem ty chladné dny v první polovině dubna klepala kosu v mikině, ale následky to nemělo. Načerpala jsem inspiraci a věnovala jsem se slečně na maximum. Zbyl čas i na oblíbené čtivo a na nějaké to focení.
Myslím, že tomu městu dělám slušnou reklamu. Ráda doporučuji Cukrárnu U Reinvaldů, Café Ritual a restauraci Sotto Ponte. 
A sbíráte turistické vizitky? My už ano. Nálepka za každé místo, kde slečna byla. 
V původní obrazárně, dnes Kavárna Viola.

Cukrárna U Reinvaldů je nej. Nezapomeňte si vzít krabici domů.

Na náplavce. Parník vás dopraví na soutok Labe a Cidliny (tam můžete i vláčkem od zámku), nebo třeba do Nymburka. 

Café Ritual je perfektní volba!

A ten den mi bylo 31:).

L.

Read More

Zase ty Poděbrady

Místo, kam si jezdíme odpočinout, kde je to jako na dovolené, to jsou Poděbrady. V dubnu jsme tam strávili dva týdny, protože můj muž měl pracovní záležitosti v Praze a nechtělo se mu jezdit 200km denně. Chudák si tentokrát vůbec neodpočinul, ale my dvě jsme to vzaly za něj:). Dva týdny s babi a dědou, vyplněné kavárenským povalečstvím, setkáváním s přáteli, brzkým usínáním, poznáváním…
Já jsem trochu dost podcenila svoje oblečení, takže jsem ty chladné dny v první polovině dubna klepala kosu v mikině, ale následky to nemělo. Načerpala jsem inspiraci a věnovala jsem se slečně na maximum. Zbyl čas i na oblíbené čtivo a na nějaké to focení.
Myslím, že tomu městu dělám slušnou reklamu. Ráda doporučuji Cukrárnu U Reinvaldů, Café Ritual a restauraci Sotto Ponte. 
A sbíráte turistické vizitky? My už ano. Nálepka za každé místo, kde slečna byla. 
V původní obrazárně, dnes Kavárna Viola.

Cukrárna U Reinvaldů je nej. Nezapomeňte si vzít krabici domů.

Na náplavce. Parník vás dopraví na soutok Labe a Cidliny (tam můžete i vláčkem od zámku), nebo třeba do Nymburka. 

Café Ritual je perfektní volba!

A ten den mi bylo 31:).

L.

Read More

Nejoblíbenější jídlo

Naše slečna miluje špagety a palačinky. A palačinky už umí v pěti letech udělat v podstatě sama. Ví, z čeho se dělá těsto, všechno zamíchá, nalije rovnoměrně na pánev, já jen asistuji, aby se nespálila. Obracení je zábavná část, ale to děláme spolu:). Džem jedině meruňkový, výjimečně s tvarohem.
Já se přiznám, že palačinky jsou někdy takové to záchranné jídlo, když nestíhám vařit a ani nevím, co bych udělala. Ale všichni je milujeme. 
Snažím se zase o něco víc fotit ty běžné věci a činnosti, protože ty jsou nejcennější.

L.

Read More

Oblíbené produkty

Ty doby, kdy jsem bezhlavě utrácela za kosmetiku, jsou dávno pryč. Bavilo mě zkoušet nové a nové lahvičky, přičemž moje pleť a vlasy respektovaly všechno. Vlasy jsou na tom pořád stejně dobře, ty mám naštěstí kvalitní a snesou toho hodně. Navíc jsem se zbavila neustálého odbarvování melírem. Na prosvětlení chodím jednou za 5-6 měsíců a je to v podstatě balayage s přirozeným odrostem. Sice dost drahá záležitost, ale to je relativní vzhledem k tomu, že nechodím každých pár týdnů. Navíc můj kadeřník, mistr ve svém oboru (Roman Pozler), používá kvalitní produkty a Olaplex, což je znát.

S pletí to začalo být po 25 čím dál horší. Nikdy jsem netrpěla vyrážkami, ekzémem, ani v pubertě jsem se netrápila s pupínky. Zato poté, co se mi narodila dcera, to šlo od desíti k pěti. Je mi jasné, že za hodně problémů může špatná životospráva a hormony. Ponocuji, málo spím, jím hodně sladkého a pitný režim moc nedodržuji. Asi nikdy do sebe nebudu lít litry vody, protože to pro tělo (hlavně pro ledviny) není správné, ale kolikrát na to pití úplně zapomenu. S ponocováním jsem se trochu zlepšila a co mám dítě, už se tolik nestresuji. Nebo se o to alespoň snažím.

Některé produkty už používám roky, jiné jsem si oblíbila teprve nedávno. U vlasové kosmetiky se dlouhá léta spoléhám na profi řadu L’Oréal, hlavně co se týče šamponů. Jen ty žluté, hodně výživné řady mi nesedí, protože mi zatěžují vlasy a rychle se pak mastí. Asi dva roky používám masku Black, která je úžasná, levná a dlouho vydrží, protože balení je velké a do délek stačí trošička. Přibližně od Vánoc mám doma Silk Infusion od značky Chi, což funguje zhruba jako tekuté krystaly. To hedvábí používám vždy až na suché vlasy před závěrečným stylingem. A jsou opravdu úžasně hladké. Na mokré vlasy dávám jen olej a Mythic už mám potřetí. Pěna na objem od Toni&Guy byla náhodná koupě v DMku, ale funguje skvěle. Používám jen malé množství na vršek hlavy. Laků na vlasy jsem vyzkoušela nespočet. Výrobky Syoss nepoužívám, ale tenhle lak je snad jediný, který mé tvrdé a těžké vlasy udrží v nějakém tvaru. Dceři vyhovuje značka Hristina a jelikož má hodně dlouhé vlasy, chce to i nějakou péči. Ovečková řada pro děti od L’Oréalu není špatná, ale nedoporučila bych šampon. Ten vlasy zanechal takové upatlané. Poslala jsem ho tedy dál a používáme jen kondicionér. Jednou za čas jí ale dám svojí masku Black. A co se týče úpravy, používám buď širokou kulmu Babyliss Pro s turmalínem, nebo žehličku. Kadeřník mi doporučil kartáč Air Motion, který používám hlavně na rozčesávání. Klasický Tangle Teezer, který používám na dceřinu kštici, nezvládal pojmout všechny vlasy a asi by nesnesl horký vzduch fénu. Navíc jsem chtěla rukojeť.

Jak už jsem psala, s pletí je to u mě složitější. A čím jsem starší, tím méně chemie snesu. Začala se u mě prosazovat přírodní kosmetika. A v posledních měsících se moje přání omezila spíš na to, aby mi výrobky neškodily. Taky se snažím používat co nejméně produktů. Moje pleť skvěle snáší například Ranní masku a Krásnou slečnu od Havlíka, na oči mám SebaMed a odličuji se micelárkou od Uriage. Tu mi doporučila paní v lékárně a moc jí za ten tip děkuji. Ještě si mě získal vzoreček Hyseac, takže to bude další nákup. Zhruba jednou za měsíc na sebe plácnu masku od 7th Heaven, kterou seženete normálně i v obchoďáku (Tesco). Má i dobrá hodnocení na internetu a mně jednoduše vyhovuje, pleť pěkně vyčistí. Celkem dobré jsou i produkty z Manufaktury. K tělové kosmetice jsem se ještě nepromazala, ale levandulový krém na ruce a nohy je parádní. Kamarádce Magdě děkuji za tip na A-Dermu, kterou nám vzápětí doporučila i dermatoložka. Dcera se totiž od zimy potýká s ekzémem na noze, takže na promaštění používáme toto. K Vánocům jsem nám koupila elektrické kartáčky Philips Sonicare, což bylo úžasné rozhodnutí. Myslela jsem si, že mám dobře vyčištěné zuby, ale Sonicare je vyčistí opravdu skvěle. Máme je celá rodina. A já jsem konečně sehnala hezkou, lehkou a těsnící lahev na vodu, se kterou můžu do terénu (z Makra).

Doufám, že se vám nějaký tip bude hodit, já budu ráda za vaše postřehy a doporučení.
L.

Read More

Symbolicky

Aby se neřeklo, že zanedbáváme tradice, nesmí chybět článek o Velikonocích. My tyhle svátky nikdy moc neprožívali. Ve městě se s tou pravou velikonoční atmosférou nesetkáte, není tu ta potřebná komunita. Jako malá jsem nesnášela Velikonoční pondělí. Už od brzkého rána u nás zvonili koledníci, u šlehání pomlázkou, jakkoli to bylo symbolické, jsem trpěla a bylo mi trapně. Spíš se u nás radši ani neotevíralo. Já jsem se vždycky dost styděla. S maminkou jsme ale vždy pekly beránka a zdobily vajíčka, to jsem si užívala od malička. Že to postrádá původní smysl? Asi ano, ale my si z tradic vybíráme to, co se nám líbí. A tak to s dcerou zatím děláme taky tak, spíš jen symbolicky, v rodinném kruhu. Kluci za ní ještě nechodí a ona se k tomu ještě nevyjadřuje. Uvidíme, jak se to vyvine v budoucnu.
Letos jsem zaznamenala celkem dost kritických reakcí ohledně genderových stereotypů, hlavně v diskusích na Facebooku. Myslím, že na Velikonocích jako takových není nic špatného, mají svou symboliku, neurážejí ženy. Spíš je někdo neumí slavit citlivě a v mezích slušnosti, což jim dává jiný punc. A někdo je prostě nechce slavit vůbec. Je to o nás – jaké si je uděláme, takové je máme. 
Vajíčka se rozdala a snědla i tak. Byla barvená přírodně – červené zelí, kurkuma, cibule, řepa. A ta světle zelená barvila slepice sama:).
Recept na beránka už na blogu je, ale přidala jsem vajíčko a znovu ho vyfotila:
1 a půl hrnku polohrubé mouky
3/4 hrnku cukru
1/2 hrnku mléka
1/2 hrnku oleje
4 vejce
1 prášek do pečiva
kandované ovoce podle chuti
Šlehám bílky a žloutky s cukrem zvlášť (ale nemusí to být), jinak je postup úplně klasický. Co se týče pečení, tak záleží na troubě. Já peču na 180°C okolo 50 minut v dobře vymazané a vysypané silikonové formě, zkouším špejlí. Můžeme polít čokoládou (vydrží déle vláčný), nebo pocukrovat.

L.

Read More

Symbolicky

Aby se neřeklo, že zanedbáváme tradice, nesmí chybět článek o Velikonocích. My tyhle svátky nikdy moc neprožívali. Ve městě se s tou pravou velikonoční atmosférou nesetkáte, není tu ta potřebná komunita. Jako malá jsem nesnášela Velikonoční pondělí. Už od brzkého rána u nás zvonili koledníci, u šlehání pomlázkou, jakkoli to bylo symbolické, jsem trpěla a bylo mi trapně. Spíš se u nás radši ani neotevíralo. Já jsem se vždycky dost styděla. S maminkou jsme ale vždy pekly beránka a zdobily vajíčka, to jsem si užívala od malička. Že to postrádá původní smysl? Asi ano, ale my si z tradic vybíráme to, co se nám líbí. A tak to s dcerou zatím děláme taky tak, spíš jen symbolicky, v rodinném kruhu. Kluci za ní ještě nechodí a ona se k tomu ještě nevyjadřuje. Uvidíme, jak se to vyvine v budoucnu.
Letos jsem zaznamenala celkem dost kritických reakcí ohledně genderových stereotypů, hlavně v diskusích na Facebooku. Myslím, že na Velikonocích jako takových není nic špatného, mají svou symboliku, neurážejí ženy. Spíš je někdo neumí slavit citlivě a v mezích slušnosti, což jim dává jiný punc. A někdo je prostě nechce slavit vůbec. Je to o nás – jaké si je uděláme, takové je máme. 
Vajíčka se rozdala a snědla i tak. Byla barvená přírodně – červené zelí, kurkuma, cibule, řepa. A ta světle zelená barvila slepice sama:).
Recept na beránka už na blogu je, ale přidala jsem vajíčko a znovu ho vyfotila:
1 a půl hrnku polohrubé mouky
3/4 hrnku cukru
1/2 hrnku mléka
1/2 hrnku oleje
4 vejce
1 prášek do pečiva
kandované ovoce podle chuti
Šlehám bílky a žloutky s cukrem zvlášť (ale nemusí to být), jinak je postup úplně klasický. Co se týče pečení, tak záleží na troubě. Já peču na 180°C okolo 50 minut v dobře vymazané a vysypané silikonové formě, zkouším špejlí. Můžeme polít čokoládou (vydrží déle vláčný), nebo pocukrovat.

L.

Read More

Nově v pokojíčku

S dekorováním pokojíčku to jde pomalu, ale to vůbec nevadí, protože proces sžití s prostorem je důležitý. Ale konečně máme co dát na zeď. 
Slečna si vybrala grepovou fotku a já se rozhodla, že místo do rámu bude lepší fotoplátno. Shodou okolností jsem si zrovna všimla akce od SAAL DIGITAL a objednala plátno výměnou za recenzi. Před časem jste se mohli dočíst o recenzi fotoknihy, kdy jsem byla kvalitou přímo nadšená. Jsem přesvědčená, že lepší výstup moje fotky ještě neměly, a to nepřeháním. Myslím hlavně ostrost a barvy. Stejně tak svatební fotky pro klienty jsou od Saalu úžasné. S těmi foto obrazy je to někdy pěkné zklamání – a to zrovna není levná záležitost. Opět přišla přesně ta kvalita, kterou očekávám, navíc neuvěřitelně rychle a v perfektním balení. Klienti se mě na doporučení foto produktů ptají neustále, takže mám další zkušenost. 
Jen jsem musela vyřešit jednu technickou záležitost, což je ořez fotky. Tenhle snímek už by žádný další ořez nesnesl (u fotoplátna s ním musíte počítat, u Saalu je to, tuším, 4cm), tudíž jsem jednoduše nastavila rámeček. Asi to nebude ideální řešení ve všech případech, ale v tomto ano. Plátno má rozměr 40x50cm a je opravdu povedené, všichni ho obdivují.

Saal Digital má celkem často různé slevové akce. Já snad v dalších měsících vytvořím nějaké knihy a kalendáře pro rodinu, protože znáte to o té kovářově kobyle…:).
L. 

Read More

Nově v pokojíčku

S dekorováním pokojíčku to jde pomalu, ale to vůbec nevadí, protože proces sžití s prostorem je důležitý. Ale konečně máme co dát na zeď. 
Slečna si vybrala grepovou fotku a já se rozhodla, že místo do rámu bude lepší fotoplátno. Shodou okolností jsem si zrovna všimla akce od SAAL DIGITAL a objednala plátno výměnou za recenzi. Před časem jste se mohli dočíst o recenzi fotoknihy, kdy jsem byla kvalitou přímo nadšená. Jsem přesvědčená, že lepší výstup moje fotky ještě neměly, a to nepřeháním. Myslím hlavně ostrost a barvy. Stejně tak svatební fotky pro klienty jsou od Saalu úžasné. S těmi foto obrazy je to někdy pěkné zklamání – a to zrovna není levná záležitost. Opět přišla přesně ta kvalita, kterou očekávám, navíc neuvěřitelně rychle a v perfektním balení. Klienti se mě na doporučení foto produktů ptají neustále, takže mám další zkušenost. 
Jen jsem musela vyřešit jednu technickou záležitost, což je ořez fotky. Tenhle snímek už by žádný další ořez nesnesl (u fotoplátna s ním musíte počítat, u Saalu je to, tuším, 4cm), tudíž jsem jednoduše nastavila rámeček. Asi to nebude ideální řešení ve všech případech, ale v tomto ano. Plátno má rozměr 40x50cm a je opravdu povedené, všichni ho obdivují.

Saal Digital má celkem často různé slevové akce. Já snad v dalších měsících vytvořím nějaké knihy a kalendáře pro rodinu, protože znáte to o té kovářově kobyle…:).
L. 

Read More

Nový pokoj

Slečna se dočkala nového pokojíčku. Někdy v lednu mě napadlo, že bychom jí mohli ten stávající předělat. Byl takový roztříštěný, nedotažený, ale mně hlavně vadilo, že tam nemá pořádné pracovní místo. A ona je zrovna to dítě, co pořád něco kreslí a tvoří.  Stoleček se židličkami od mého pradědečka sloužily do určitého věku dobře (už čtvrté holčičce v rodině), IKEA nábytek byl nezničitelný, ale jsme moc rádi, že naši truhláři, na které dám mile ráda kontakt, zrealizovali naše konkrétní plány. Jsme nadšení. Vlastně to předčilo naše očekávání. 
Pokoj, který nemá víc než 14m (přesné rozměry neznám), s francouzským oknem přes celou jednu stěnu a výklenkem, si o toto řešení říkal. Já nikdy nebyla příznivcem paland a loftového řešení, ale tady nebylo co řešit, vyplatilo se to. Vzniklo parádní místo na skotačení, ale i na práci a spánek, o úložném prostoru nemluvě.
Celá akce nás nakopla k protřídění spousty věcí, což je opravdu ohromně osvobozující. Definitivně zmizely takové ty batolecí věci, rozbité hračky, nepotřebné krámy. Na všem jsme se se slečnou domluvily. Až mě překvapilo, jak je rozumná. A jak se jí celá proměna líbí? Bylo pro nás dojemné sledovat tu radost. Ona je zvyklá o všem mluvit, chválit, takže prostě spokojenost. 
První dny jsme se trochu báli bezpečnosti na schodech, ale jsou opravdu široké, má tam noční světýlka a dolů leze poposedáváním, tak snad by se jí nemělo nic stát. 

Teď nastala ta fáze, kdy se můžeme vyřádit na doplňcích a barvách. Dánský lustr není žádná novinka, kupovala jsem ho pár let zpátky a jsem za něj moc ráda. Musím koupit výplně polštářů, vymyslet obrázky, čekáme na velké kulaté zrcadlo a na novou židli. Je to radost. 
Budu ráda, když naše řešení někoho inspiruje. 
L.

Read More

Nový pokoj

Slečna se dočkala nového pokojíčku. Někdy v lednu mě napadlo, že bychom jí mohli ten stávající předělat. Byl takový roztříštěný, nedotažený, ale mně hlavně vadilo, že tam nemá pořádné pracovní místo. A ona je zrovna to dítě, co pořád něco kreslí a tvoří.

Read More

Registrace

Vyberte seznam(y):

Buďte s námi