Víte o tom, že posekaná tráva nemusí skončit na kompostu nebo v biopopelnici? Je to skvělý materiál, díky kterému můžete podpořit růst rostlin všeho druhu a navíc získat převahu nad plevelem.
Mulčování trávou je oblíbená permakulturní praktika, kterou jsem okoukala kdysi na dovolené u jedné paní věnující se zakládání přírodních zahrad. Jednoduše jde o to, že trávu (nebo seno / slámu) rozprostřete na záhony v dostatečné vrstvě a necháte ji být. Na pohled to nevypadá tak krásně upraveně jako mulčovací kůra, takže milovníci anglických trávníků nad tím ohrnují nos, ale je to přírodní a zadarmo, takže ideální pro mě.
K čemu je mulčování trávou
- Spotřebujete veškerou posekanou trávu ze svojí zahrady a nemusíte hledat, kam s ní.
- Vrstva trávy na záhonech zmírňuje odpar z půdy a zadržuje v ní vlhkost. To se hodí hlavně v sušších obdobích, kdy aby déšť pohledal. Prostě a jednoduše to znamená menší zálivku.
- Funguje jako hřejivá peřina. Takže ji člověk ocení během chladnějších nocí a taky na začátku sezóny, kdy si v záhonech hoví malé sazenice. Jen pozor, ať nedáte trávy moc, mohlo by se stát, že by sazenice upekla.
- Když je trávy na záhonech aspoň 15 cm, zabraňuje v růstu plevelu. Stojí ho větší námahu vrstvou prorůst a když už se mu to povede, jde většinou díky mulči snáz vytáhnout. Nashle motyčko a pravidelné okopávání.
- Tráva postupně odspoda tleje, takže se záhon průběžně „hnojí“ čerstvým kompostem (ten je jednodruhový, takže nenahradí pestrý kompost ze zahrady, ale pořád jsou to živiny navíc, které do půdy dodáváte)
- Zajistí, že se na povrchu záhonu nevytvoří tvrdý a nepropustný škraloup zeminy. Když trávu po pár týdnech odhrnete a podíváte se na záhon, zjistíte, že povrch je krásně navlhlý a propustný.
- Trošku ztěžuje lezení slimákům. Ale fakt jen trochu
Tipy, jak mulčovat trávou
- Pozor – vždy pracujte jen s trávou, kterou nehnojíte nebo jinak chemicky neošetřujete!
- Použít se dá čerstvě posekaná tráva ze sekačky, můžete ji ale nechat klidně i trochu proschnout. Já osobně dávám čerstvou – je vlhká, takže půdu hned zvlhčí (nevytáhne z ní vlhkost jako třeba suchá sláma), a zároveň se mi s ní nejlépe pracuje.
- Na záhon dávám odhadem cca 15 – 20 cm trávy. Jak prosychá, vrstvička se snižuje, takže v průběhu sezóny ji jednou, dvakrát doplním – podle toho, jak často ten rok sekáme zahradu.
- Trávou vždy nejdřív obložím rostliny – zvlášť, když se jedná o malé sazenice – a přímo u stonku nechám malé hnízdo. To proto, aby tráva rostlinu přespříliš nezahřívala a neupekla.
- Pozor, když se dá trávy moc vysoká vrstva, při tlení zapáchá. Mně to u nás nevadí, nemáme záhony pod nosy sousedů, ale někomu by to mohlo vadit.
- Mulčovat se dá nejen trávou, ale i senem, slámou nebo domácí štěpkou.
- Přebytek mulče můžete použít i v dalším roce buď na záhony nebo v ní zkuste pěstovat brambory.
A na závěr mám ještě jeden permakulturní tip: pod vrstvu trávy se dá použít i starý nebarvený karton (bez samolepek). Když se dá v jedné souvislé vrstvě na záhon a na něj se nakupí mulč, funguje jako stoprocentní ochrana před plevelem. Já si takhle schovávám staré krabice a používám tuhle fintu třeba kolem rybízů nebo na nově tvořené trvalkové záhony. Než se karton v půdě rozloží, zvládne zahubit všechno schované pod ním.
The post 7 důvodů, proč mulčovat trávou appeared first on PetraZahradnici.cz.
