HALLOWEEN
Existují dvě teorie o jeho vzniku. Jedna se přiklání k tomu, že tento svátek se vyvynul z křesťanského Svátku všech svatých, ostatní zas tvrdí, že jeho základy stojí na starém keltském svátku Samhainu. Tak, či onak – jeho původ je zde, v Irsku 🙂 A taky to tady podle toho vypadá…
Irové na začátku října začali zdobit, zdobit a zdobit. Hospody, kavárny, domy, všude se to hemžilo vyřezávanými dýněmi, pavučinami, pavouky, kostlivci, duchy, čarodějnicemi, černými kočkami a tak dále a tak dále. Na O’Connell street je jeden starý vysoký dům a na jednom z jeho parapetů u vysokých novogotických oken stojí Dracula v životní velikosti. Obchody s potravinami se topí v záplavě dýní a na každém rohu si můžete vybrat svůj vysněný kostým, nebo speciální make-up – fantazii se meze nekladou. 
A na ulicích se to hemží … vším možným 😀
Občas je opravdu hodně snadné nechat se tou „spooky“ atmoseférou unést. Obzvlášť, když jdete po setmění ulicí, kde je to jeden starý viktoriánský cihlový dům vedle druhého, pod nohama vám šustí listí, v dálce zní kostelní zvon, protože odbíjí šestá a vy si začnete tak nějak víc a víc všímat toho, že tento dům má na zahradě docela autentický hřbitov, všude jsou pavučiny, tamhle u dveří stojí shrbená čarodějnice, z támhle toho okna na vás civí kostlivec a všude u dveří plápolají svíčky ve vyřezávaných dýních, čili Jack O’Lanterns. Je to kouzelný a upřímně, taky trošku děsivý.

Mnohokrát jsem slyšela, že Halloween je „pro děcka“… Pokud ale nejste totální cynik a máte v sobě pořád ještě někde to malý dítě, kterým jste byli kdysi dávno (a to dítě tam pořád někde je, neříkejte, že ne!) začne vám fantazie pracovat na plný obrátky. A pak už zkrátka nejde tyhle věci jen tak ignorovat 🙂
Já jsem letos zažila jeden z nejintenzivnějších Halloweenů v mým životě.
Začalo to tím, že jsme s kamarádkou začaly sledovat The haunting of Hill House na Netflixu. Já, ačkoliv jsem totální hororovej posera a poslední horor jsem viděla asi před třema lety, jsem byla dějem tohoto seriálu absolutně vtáhnutá do úplně jinýho světa a dost se mi to líbilo. (Co se to se mnou děje? :D) A pak jsem se ve dvě ráno zcela upřímě bála kouknout při čištění zubů do zrcadla a v noci mi dělalo problém vystrčit nohy z podpeřiny, ačkoliv mi bylo ukrutný vedro. A ano. Táhne mi pomalu na třicet a vím, že je to JEN seriál… V tomhle helloweenovým a dušičkovým období si ale prostě nemůžete být stoprocentně ničím jistí 😀 No ne?

Tohle období není ale jen „příjemně strašidelný“. Je taky kouzelný. A to doslova. Víc, než kdy jindy, jsem si začala v Dublinu všímat míst, který jsem před tím neviděla a slepě míjela. Objevila jsem spoustu parádních podniků… Třeba do SMOKIN BONES na Dame street jsem si na tyhle BOŽÍ hamburgery musela zajít hned dvakrát po sobě. Útulný prostředí, milá obsluha, hned v centru, přitom skoro neviditelný místo.

Proč jsem si toho nevšimla dřív? Jako by se začaly v dublinských ulicích v tuto dobu otevírat tajný vchody do jiných světů 😀 Skoro jako Příčná ulice v Harry Potterovi!

 

Dublinská architektura v tomto období taky působí zcela jinak, než v létě. Podzim Dublinu fakt ohromě sluší.

Jewells and Gems na St. Andrew street je taky docela zajímavý místo 🙂 (Pro vás, holky, který máte rády tyhle „vintage“ šperky. Jsou stříbrný s pravými polodrahokamy, obrovitánský výběr a hodně sympatické ceny. Strávila jsem zde hodinu :D) Ona celá tahle ulice a obecně všechny ulice v okolí sochy Molly Mallone, nebo Dame Lane jsou zajímavý. Je zde veliká spousta kaváren, restaurací a obchodů se vším možným a nemožným a zejména teď na podzim, kdy je všude buď halloweenská, nebo už dokonce vánoční výzdoba, to tu má veliký kouzlo. Doslova nevíte kam dřív skočit 😀

Následně jsem objevila absolutně SKRYTOU „tržnici“ – George’s Street Arcade. Jedná se o nejstarší obchodní centrum v Evropě! Absolutně nechápu, jak jsem tohle místo mohla před tím neobjevit. Je tu knižní antikvariát, jídlo, kavárny, obchod s LP a CD, šperky, prostě všechno… 🙂

It’s not what you look at that matters. 
It’s what you see.

Pokud milujete jógu, bylinkářství, práci s energií, léčitelství, aromaterapii, svíčky, polodrahokamy, nebo potřebujete nový kyvadlo pro komunikaci s metafyzičnem, knížky o Feng shui, Zenu a tak dále a tak dále… (je zde fakticky VŠECHNO!!!), doporučuju obchod DERVISH na Aungier street 🙂 Já jsem sem zašla hlavně pro ty polodrahokamy, protože jsem docela šílenec a řekla jsem si, že si musím z Irska přivézt nějakej ten křišťál, obsidián, ametyst a růženín… 😀 Strávila jsem zde opět hodinu a pak mě docela bolela hlava, protože to tam bylo převoněný nějakým kadidlem… Já ale tyhle věci miluju… (Celej táta…)

Obsidián se má nosit s křišťálem, protože sám může vyvlávat depresivní nálady.
Nakoupila jsem si několik takových náramků a pár dalších kousků do sbírky.
Pokud si říkáte, že jsem zešílela, tak možná jo 😀 Už někdy v 6 letech, kdy jsem ty „šutráky“, jak tomu vždycky říká můj děda, začala sbírat a docela i věřím, že ty jejich účinky mají něco do sebe…
Co myslíte vy?

Mimo to, že v Dublinu se to doslova HEMŽÍ Halloweenskými párty, v ulicích se hromadně nosí kostýmy – a to nejen děti –  (můžete vidět fakticky všechno, od Králíčků, přes Davida Bowieho, studenty z Bradavic, Batmany, až po chodící mrtvoly), tak je docela velký výběr všelijakých akcí…

Já jsem se vydala na koncert St. Patrick’s After Dark.
Po setmění se otevřela katedrála Sv. Patrika.
Bylo to poprvé, co jsem se dostala dovnitř. Konečně.
Posadili jsme se, chvilku čekali.
Pak se zhaslo, katedrála byla zevnitř nasvícená a v dálce za oltářem plápolala stovka svíček.
Pak přišel starý pán v černém obleku s kloboukem a začal nám předčítat…
… z Draculy od Brama Stokera.
Po pár minutách čtení vždy následovalo ticho, chvíle napětí… a pak začalykostelem burácet varhany (Playlist na konci článku)
Řeknu vám….TOHLE byl zážitek jako blázen! 🙂





A pak jsme skončily kde? 
No v hospodě. 
V jedné z nejstarších v Dublinu i celým Irsku. 
Hrála tu irský folková hudba, byla tu spousta kostlivců, upírů a čarodějnic a tancovalo se zde až do rána…