Autor: Jenda

Dobíjíme…

… „baterky“ na zimu 🙂 

Podzimní toulky našimi beskydskými vrchy užíváme, dokud počasí přeje. Tentokrát jsme vyrazili do přírody z parkoviště u horského hotelu Srdce Beskyd v osadě Podolánky. A na výlet s námi s radostí vyrazila i naše psí slečna 🙂


V nedávné minulosti zde byla vybudována naučná stezka připomínající zdejší činnost parašutistické odbojové skupiny z 2. světové války jménem Wolfram. Trasa měří necelých šest kilometrů a vede lesní cestou krásnou krajinou. Okruh, který jsme si zvolili, částečně kopíroval tuto stezku.

Cestou jsme potkávali nevídané množství houbařů. A není se čemu divit. Léto houbařům v Beskydech příliš nepřálo, takže jim to teď podzim s větším množstvím srážek v minulých týdnech do velké míry vynahrazuje .-)

Červené krasavice, kterých jsme po cestě potkali desítky, je však nechávají chladné… Ale za ohlédnutí stojí, viďte? 🙂

Krásný sobotní večer

A.


Přečtěte si více

Baboletní výlet…

… na naše beskydské Pustevny a Radhošť (se známou sochou pohanského boha Radegasta) dnes nebyly úplně plánované. Ale toto léto ano, jen během toho „pravého“ jsme to prostě nestihli, tak  jsme si to vynahradili o tom „babím“, dá-li se to tak říci 🙂

Výlety, kdy se prostě z minuty na minutu rozhodnete, že něco uděláte, někam vyrazíte a nepředchází tomu dlouhé přípravy a s tím spojené stresy, miluji. Člověk je i s dětmi sbalený do 15 minut a vyráží vstříc krásným zážitkům 🙂


Vyjížděli jsme až odpoledne a v době, kdy jsme se na Pustevny dorazili, většina turistů se vracela domů, což nebylo úplně na škodu. Procházka tak byla o to klidnější. 

Mrzí mě, že tu krásnou podzimní idylku naboural neustále se vracející pocit posledních let, že se z Pusteven stal beskydský „Václavák“. Hromadná doprava zajíždějící až na samý vrchol Pusteven, davy lidí, stánky nabízející zboží, které bych v horách nečekala ani omylem. A dnes mne „dorazilo“ několik aut brázdících hřeben na horu Radhošť, která jsme po cestě potkali… Tato turistika mi vadí a uráží mě.

Takže příští výlet zase někde do klidnějších míst, i proto se na hory chodí, nebo už to neplatí?…

Hezké dny

A.

Přečtěte si více

Opět nahozeno…

… na háček. Po dlouhé době, ale s o to větší radostí. Pokud to vyjde, bude mít Jiříček novou podzimní háčkovanou čepici k softsellové bundě, tentokrát něco na způsob homelessky. A bude-li se vám líbit, vznikne další návod pro začátečníky, jak na ni .-)


Krásné podzimní dny

A.

Přečtěte si více

Mrkvové řezy s čokoládou a čokoládovým proteinem

Zdravím vás u dnešního článku! Protože se tento mrkvový kavalír těšil na Instagramu velké slávě, nemůžu Vám recept zatajit. Jde o velmi jednoduchý a výživný dezert, ve kterém jsem použila čokoládový protein, ale stejně dobře bude fungovat i příchuť karamelu nebo arašídů. Záleží jen na vás, jaký mu dodáte „šmrnc“!


Na jeden střední plech budeme potřebovat:

  • 2 velké mrkve
  • 1 špetka soli
  • 2 vejce
  • 2 šálky mléka
  • 3,5 šálku celozrnné mouky
  • 6 lžic řepkového/ arašídového oleje
  • 0,5 lžičky skořice
  • 1 rovnou lžičku jedlé sody
  • 1,5 odměrky proteinu (já použila příchuť čokoláda) – nepovinné
  • 3 lžíce holandského kakaa
  • 3 lžíce medu
  • 100 g čokolády (na vaření min.45% či kvalitnější okolo 70 %)

Mrkev nastrouháme nahrubo, nasypeme do větší mísy a osolíme. Po chvíli přidáme vejce, mléko, mouku, olej, skořici, jedlou sodu, protein, holandské kakao a med.

Vypracujeme těsto, které nalijeme na vysoký plech s pečicím papírem. Dáme péct při teplotě 180 °C přibližně po 35 minut.

Poté koncovou částí vařečky s kulatým průřezem vytvoříme díry v pravidelných vzdálenostech. Rozpustíme čokoládu a polijeme jí připravené mrkvové řezy. Snažíme se nalévat čokoládu zejména do připravených otvorů. Po vychladnutí můžeme podávat. Dobrou chuť!

Mrkev v moučnících ANO/NE? Dali byste si? 
My rozhodně!

Blog najdete i na FacebookuInstagramuBloglovin a YouTUBE.
Mějte se krásně, Vaše Štěpánka ????

Přečtěte si více

Diana Krall na brněnském JazzFestu

Tak dlouho jsem si vychvalovala, jakou mám supr imunitu (všichni kolem mě teď byli nemocní a já furt nic), až jsem stejně skončila v posteli zavalená hromadou papírových kapesníků. Který naše český přísloví mi to jenom připomíná? ;-)Takže jo. Ležím v p…

Přečtěte si více

otcovdom 2017-09-27 10:06:00

Nebude to ,,beletria,,: Milan, keď sa pozornosť doma neupiera na neho, je nevyspytateľný.Preto, keď príde domov, pozornosť prechádza na neho a ja sa už neviem sústrediť na žiadnu prácu, ani na čítanie, ani sledovanie niečoho, a…

Přečtěte si více

Cesta na Kjeragbolten | …and down

Když bylo to „naše“ Norsko ještě ve stádiu snění a takovýho toho „chtěla bych“, „třeba jednou“, „možná někdy“, „až…“, tak jsem trávila opravdu hodně času na internetu a hltala jsem cestovatelské články na blozích, fotky na instagramu a pinterestu a p…

Přečtěte si více

Je tu zas…

… minikiwi čas! 🙂


Začínáme opět se sběrem „minikiwi“ – plodů aktinidie význačné, skvělé pnoucí dřevině pro slunečná místa. 

Jsou chuťově výborné, plné vitamínů, na rozdíl od „chlupatého“ příbuzného známého z obchodů (plody aktinidie čínské) hladké, stačí jen umýt a konzumovat .-)

Pokud vás zaujalo a chcete se o něm dozvědět více, čtěte ještě zde.

Krásné dny

A.

Přečtěte si více

Dráčkomilové…

… nám doma nejspíš rostou z našich dětí. Svůj víkendový čas se totiž rozhodly věnovat z velké části právě dráčkům. 

Nejprve Viki namalovala a vystřihla jednoho draka Jirkovi. Když bylo hotovo, marně se s ním snažila vyjednat, že bude jejich společný, Jirka si trval na svém, dráčka s motivem traktoru prostě s nikým sdílet nebude! 🙂 

A tak se začalo kreslit znovu a znovu. Jirka to vzal do svých vlastních rukou a nakreslil a vystřihl další dva, aby prý je měl do zásoby, kdyby mu uletěli .-) A dnes ráno u snídaně stačil namalovat mezi lžičkami jogurtu ještě dalšího (víc nestihl, svěřil mi proto pro tento den velmi zodpovědný úkol – než dorazí ze školky, musím jej vystřihnout a přicvaknout mu ocas… už teď se mi z toho klepou kolena :-))))


Dráčky jsem nainstalovala na větev s origami jeřáby v pokojíčku… No a je nejvyšší čas začít se poohlížet po něčem, s čím budeme moci vyrazit i na louku za humny 🙂

Také už u vás s dětmi jedete na dračí vlně? .-)

Krásné dny

A.

Přečtěte si více

New in Caltha Cosmetic

O Calthě jsem vám psala už v jednom předchozím článku. A taky o tom, jak mám moc ráda přírodní kosmetiku. A protože mi už doma došel od ní krém, šampón zrovna tak a můj oční krém už taky dosloužil, bylo na čase se zásobit. Taky se vám vždycky stává, že vám toho v koupelně dojde několik najednou?
Posledně jsem zkoušela kopřivový šampón, který mi moc vyhovoval, a protože se šampóny mají po čase střídat, zvolila jsem tentokrát ten s vrbovou kůrou a lopuchem. Je pro objem, proti lupům a vypadávání vlasů. Něco pro mě. Mám po něm super vlasy. Lehké, čisté, bez zatížení a dobře se mi po něm upravují.
Na oči testuji oční krém s kyselinou hyaluronovou a kofeinem. Má lehkou konzistenci, dobře se roztírá a stačí ho kapička. Vklepu ho pod oči a lehce vmasíruji. Příjemně hydratuje a myslím, že by ho snesly i citlivé oči. Já jsem s ním spokojená, tak uvidím, jak dlouho mi tohle balení vydrží.
Třetí novinkou je citrusový krém na mastnou pleť. Nemastný, jemný a hydratující. Mám pocit, že mírně zmatňujte pleť. Takže je opravdu vhodný pro pokožku, která má sklon se mastit. S tím já totiž bojuji pořád, ale to je u mě běh na dlouhou trať.
Máte s Calthou zkušenost? Co jste konkrétně otestovali?

Přečtěte si více

Korkáč…

… neboli věnec z korkových zátek od vína, už mám v merku nějakou chvíli. Ale jak sesbírat rychle hromadu špuntů z lahví vína, když jej prakticky nepijete? (má průměrná roční spotřeba vína = 0,5 litru, u piva to není o mnoho víc, v souhrnu asi 1 litr za rok 🙂

Když jsem ale nedávno náhodou u jedné prodejkyně na Fleru narazila v nabízeném tvořivém materiálu i na použité korkové zátky, neváhala jsem. Cena byla přijatelná a nabízené množství vystačilo na výrobu jednoho menšího věnečku a ještě trochu zbylo .-)


Místo určení bylo od začátku jasné – v kuchyni mu to bude slušet nejlépe – jen tak volně položený na kuchyňské desce… a nebo ještě lépe zavěšený na mém recyklovaném černém tácu zavěšeném na stěně mezi digestoří a jednou z horních skříněk linky, doposud využívaný jako nástěnka se vzkazy a poznámkami… Jen ten háček k zavěšení navrtat… 🙂

Mějte hezké dny.

A.

Přečtěte si více

Podzimní čas…

… a s ním i rovnodennost nastaly letos přesně 22. září 2017 v 22:01:07 hod 🙂 

Ne každý se z podzimu raduje. Já jej mám moc ráda a nevadí mi výrazně ani častější déšť, bláto, mlhy, větší chladno… Ono to, především na začátku podzimu, není totiž jen o tom. Když vykoukne občas sluníčko mezi mraky, člověk si jej pak o to víc váží a v podzimní přírodě plné teplých barev, které hřejí už od pohledu, dokáže takové podzimní sluníčko vytvořit neuvěřitelnou krásu. Také se sklízí mnoho dobrých plodů, voňavých i barevných… Přichází období teplých nápojů, od lahodných čajíků, přes teplé kakao až po svařené víno, teplých dek, ponč a čepic, svíček a světýlek vůbec, domácího lenošení i zábavy… 

Zkrátka podzim umí být moc fajn, když si ho fajn uděláme 🙂 Myslím, že se má láska k němu stává rok od roku silnější ruku v ruce s tím, kolik krásy v něm postupně nacházím. 

Podobné opojení u mne nastává až na jaře, kdy se raduji po zimě z nového života, který s tímto ročním obdobím přichází. Ale o tom více třeba zase na jaře 🙂

Dnes letošní podzimní věnec k našim vchodovým dveřím. Vyrobila jsem jej z přírodních materiálů, takové mám nejraději. Každý rok se snažím vyrobit věnec odlišný od těch předchozích a snad se to podařilo i letos – ať už barevně (stejně jako v interiéru našeho obývacího pokoje je momentálně i náš podzimní věnec laděn do oranžovo-růžové kombinace, která se mi velmi líbí), tak materiálově.


Při jeho výrobě jsem zrecyklovala věncový základ obalený do sena z mého letního věnce a postupně na něj navázala obilí (které mám ze zásob letošních i předloňských) a pak mnoho sušiny, kterou jsem si objednala u jedné šikovné paní (kromě známých slaměnek také sušený červený a tmavě růžový jetel, oranžové lampiónky židovské mochyně (mé dvě rostliny mi letos opět sežrali slimáci…) a z čeho jsem obzvlášť nadšená – sušené květy afrikánů, což by mne tedy nikdy nenapadlo, že se také suší na dekorace. Z dalších zásob ještě pár větývek šípků růže sivé z vlastní zahrádky.

Přeji vám krásné podzimní dny se sluncem (když ne na obloze, tak alespoň uvnitř vás samotných) 🙂

A.

Přečtěte si více