… na naše beskydské Pustevny a Radhošť (se známou sochou pohanského boha Radegasta) dnes nebyly úplně plánované. Ale toto léto ano, jen během toho „pravého“ jsme to prostě nestihli, tak  jsme si to vynahradili o tom „babím“, dá-li se to tak říci 🙂

Výlety, kdy se prostě z minuty na minutu rozhodnete, že něco uděláte, někam vyrazíte a nepředchází tomu dlouhé přípravy a s tím spojené stresy, miluji. Člověk je i s dětmi sbalený do 15 minut a vyráží vstříc krásným zážitkům 🙂


Vyjížděli jsme až odpoledne a v době, kdy jsme se na Pustevny dorazili, většina turistů se vracela domů, což nebylo úplně na škodu. Procházka tak byla o to klidnější. 

Mrzí mě, že tu krásnou podzimní idylku naboural neustále se vracející pocit posledních let, že se z Pusteven stal beskydský „Václavák“. Hromadná doprava zajíždějící až na samý vrchol Pusteven, davy lidí, stánky nabízející zboží, které bych v horách nečekala ani omylem. A dnes mne „dorazilo“ několik aut brázdících hřeben na horu Radhošť, která jsme po cestě potkali… Tato turistika mi vadí a uráží mě.

Takže příští výlet zase někde do klidnějších míst, i proto se na hory chodí, nebo už to neplatí?…

Hezké dny

A.