Autor: Jenda

cuketová polévka

Zveřejněno uživatelem | 1. 09. 2017 | |

Poctivá polévka je vždycky dobrým nápadem.

A protože teď na každém rohu potkáte cuketu, tak se necukejte a uvařte si se mnou tuhle báječnou cuketovou. Recept mi podstrčila moje maminka, je to takový ten rychlý, díky kterému se za 20 …

Přečtěte si více

Tipy na výlety po Čechách

Zveřejněno uživatelem | 1. 09. 2017 | |

Nemyslete si, že začátek podzimu bude celý zakaboněný a propršený. Ještě se určite najde pár dní a víkendů, které budou prosluněné a budeme si  moct užít babí léto nebo teplý podzim. Tak se vám bude hodit snad pár tipů na místa, kam vyrazit na výlet, ať už na jeden den nebo klidně celý víkend. Já totiž léto a celkově cestování po naší zemi miluju a neustále mě baví objevat nepoznaná místa. Všude mě přesvědčují, že toho máme krásného až až. Tak sbalte batoh a vydejte se do přírody, dokud je ještě příjemně 🙂

Malebné Beskydy
Beskydy jsem si zamilovala. Byla jsem tu tohle léto hned několikrát a to díky tomu, že přítelova rodina pochází z jedné strany odsud a zůstala jim tu krásná chaloupka po prarodičích v Metylovicích. To je obec kousek od Frýdku-Místku. Do Čeladné nebo na Lysou Horu co by kamenem dohodil. Je na ní super výhled z kopce přímo za chalupou. Měli jsme se tu jako v pohádce. Ráno se probudíte bez hluku města, sednete si s kávou na verandu nebo do altánu a užíváte si ten čerstvý vzduch. K obědu jsem si zajeli pro pstruhy do Hukvald, za pivem do malého pivovaru v Kozlovicích a udělali si na grilu parádní jídlo. 
Na výlet za tůrou doporučuji Lysou Horu. Lepší je ale naplánovat si výšlap v týdnu, kdy tu není moc lidí, nebo při západu slunce, který odsud úplně magický a při jasném nebi vidíte nádherně zbarvené výhledy a červánkové nebe. Jeden den jsme se vydali na nedaleký vrch Smrk. V letní sezóně je tu moře borůvek, ale až od výšky 100 m a dál. Nasbírali jsme si jak do pusy, tak i na borůvkový koláč. 
Zajeďte si do Čeladné. Je to takové místní turistické středisko, takže tu najdete největší výběr hotelů a penzionů. Pokud máte rádi kompletní služby a welness doporučuji hotel Miura, nebo naopak ve venkovském stylu Mezi plůtky. V Čeladné je super hipsterská kavárna Kovárna. Malý cihlový domek přímo u hlavní silnice neminete. Mají tu stolky a lehátka, kde můžete relaxovat a vychutnat si výborné kafe nebo třeba Aperol s nějakým domácím dezertem. Dokonalost.
A kdyby bylo přece jen nějaký ten den na koupání, zajeďte třeba na Bašku. Je tu veřejné koupaliště, půjčí vám i šlapadlo a na stáncích mají i Hoegaardena.

Výlet na Říp
Na jednodenní výlet nedaleko Prahy ideální. Vydat se sem můžete i vlakem, což jsme využili i my zrovna v době, když jsme měli v opravě auto a byl to super nápad. Jeli jsme do Roudnice nad Labem. Nádraží je jen kousek od náměstí a centra, kde neminete krásný zámek. Pokud bude možnost zajděte si sem na vínko nebo objevte místní kavárny. 
Z centra jsme pokračovali ke Kratochvílově rozhledně, ze které máte super výhled na celou Roudnici a zámek jako na dlani. Odsud pak směr na Říp. Další zastávku jsme udělali ve Vescích v útulné hospůdce Štípárna. Po modré turistické trase se dostanete až na Říp. Míjíte malebné vesničky, zákoutí s rybníkem, rozlehlá pole. Najednou jste navrcholu na vrcholu Řípu a před vámi se uprostřed stromů objeví rotunda sv. Jiří, která stojí na samém vrcholu. Hned pod ním je výletní hospůdka, kde můžete uhasit žízeň colou nebo se zchladit zmrzkou. Krásné výhledy do okolí se vám ale naskytnou až z okrajových míst hory, která je jinak celá zalesněna, a proto není z vrcholu vidět. Zajděte si na Pražskou nebo Roudnicku vyhlídku, každá je na opačném kraji a ty výhledy na pole a vesničky jsou jak namalované.

Kroměříž

Sem jsme si zajeli, když jsme byli jeden víkend ubytovaní v krásném Zikmundově, který doporučuji všemi deseti. Je tu tu jako v ráji. Při odjezdu jsme si nenechali ujít výlet do Kroměříže, kde jsem do té doby nikdy nebyla. Tahle hanácká perla na řece Moravě stojí rozhodně za návštěvu. Doporučuju zajet sem kdykoliv, ale na jaře, když tu všechno kvete, tu bude jako v pohádce. Rozhodně musíte navštívit Arcibiskupský zámek spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou, které jsou zapsány na listinu světového kulturního dědictví UNESCO. Zajděte si na věž hradu, odkud si město prohlédnete v celé kráse, nebo se procházejte zámeckými zahradami. Sem tam vám přes cestu proběhne veverka, které se skoro neostýchají lidí. Do podzámeckých zahrad se neplatí vstupné. Můžete si tu zajít na kávu do kavárny Sezóna s výhledem na jezírko. Romantika. 
A když přijde hlad, mám tip na skvělou Indii přímo od Indů na náměstí. Pochutnáte si na ní v Ganga. Jejich Lasí a Jehněčí curry s manogou omáčkou nemělo chybu. Na dezert skočte vedle do moc příjemného Velo Café. 


Mikroregion Chřiby

A pokud se ubytujete třeba právě v Zikmundově, který je kousek od obce Staré Hutě, udělejte si pěší výhled po místních rozhlednách nebo autem po okolních památkách. Je to hezká, i když trochu delší trasa, ale žádné extra náročné kopce nečekejte. Zamiřte si to od Zikmundova na Velehrad, Buchlov nebo zámek Buchlovice. Krásný výhled se vám naskytne z jedinečné kamenné rozhledny Brdo. Takové se u nás už totiž vůbec nestaví. Nebo z moderní kovo-dřevěné rozhledny Salaš. Z obou je za jasného počasí parádně vidět do krajiny. Stejně si to tady užijete i na kolech.

Háj ve Slezsku

Háj je ráj. Vážně. My si tu poslední dny léta užili na super místě v Mlýně Vodníka Slámy, který jsem objevila zase díky Amazing Places. Opravdu kouzelné místo, o které vám zase napíšu někdy příště, nebojte. Půjčili nám tu super elektrokola na vyjížďku po okolí. Nejlepší věc ever, asi už nechci jiné kolo. Kam zajet? Třeba do Kravař. Krásné slezské městečko s ještě kouzelnějším zámkem a zahradami v okolí. Nesmíte minout městský kostel sv. Bartoloměje. Jako by vypadl odněkud z Anglie. Nádherná cihlová stavba s věží a okolními vstupními branami jako z Harryho Pottera. Kam pokračovat dál? Třeba na zámek ve Velkých Hošticích nebo kolem nádrže Nezmar. Všiměnete si, že všechny slezské kostely jsou krásné a stojí za to, u nich udělat zastávku. Nebo tu strávit klidně několik dní, protože je pořád co objevovat.

Na skok do Ostravy

Můžete sem mít namířeno rovnou nebo jako mi při cestě z našeho posledního ubytování v Háji ve Slezsku, který je od Ostravy kousek.

Ostrava má hezké centrum města, kde stojí staré obecní domy a hned několik památek, kostel, katedrála, nová budova radnice, apod. Za návštěvu ale stojí i ty technické památky jako jsou Dolní Vítkovice, kde jsme absolvovali už jednou super komentovanou prohlídku. Trojhlaví se zase mění v kulturní místo, takže omrkněte, jaké akce se tu zrovna pořádají.

Pokud tu nejste zrovna v něděli, kdy má většina míst zavřeno, tak se stavte za jídlem a pitím ve Stodolní. Večer to tu pořád žije. Můj tip, bistro Boule za ušima. Sledujte jejich instagram a nechte se na lákat na dobroty, po kterých se budete zaručeně olizovat. Nebo krásné Café Elektra, které mi svým vzhledem trochu připomíná pražskou Slavii.

Chtěli byste někdy příště zase pokračování? Myslím, že za podzim ještě pár super míst stihneme, takže bych vám zase nafotila a sepsala tipy, co kde stihnout, než nám začne ta zima…

Přečtěte si více

Co dům dal…

Zveřejněno uživatelem | 30. 08. 2017 | |

Svůj první boršč jsem jedla jako malé dítě u své babičky z mamčiny strany. Ačkoliv jsem v té době nejedla červenou řepu (sterilovanou), boršč byla láska na první hlt

Přečtěte si více

Arezzo in Tuscani

Zveřejněno uživatelem | 29. 08. 2017 | |

Chtěla jsem vám sem dnes napsat zase nějaká moudra o Itálii, ale nakonec se stala událost, která mě donutila přemýšlet o něčem jiném, ale vlastně to s tou Itálií zase trošku souvisí. Uvidíte.
Moje drahá polovička se rozhodla udělat z naší společné (OK, více mojí, než jeho) šatny udělat tělocvičnu. Kromě hrazdy, bych asi snesla všechno, ale trval si na svém a mě nezbylo nic jiného, než ho nechat. Měl více pozitivních argumentů, než já těch svých proti. Takže si všechno náčiní zabydlel v pokoji a začal vrtat díry do zdi. V tom slyším z kuchyně tříštění skla. Doběhnu očekávající nějaké zranění a v údivu zírám na zaprasenou chodbu. Dozvídám se, že mu spadlo z žebříku kladivo a zrovna si to natrefilo na petrolejovou lampu. Super. Umíte si představit můj nadšený výraz, když jsem uviděla petrolej na svých oblíbených botách, na zemi a hlavně na papírových tapetách, které se fakt už nedají nikde sehnat…
Následovala moje obvyklá reakce, s nasraným výrazem jsem se otočila na patě a zabouchla dveře. Pěnilo a vřelo to ve mě a do toho skoro slzy na krajíčku z těch zničených tapet. A to nemluvím ani o těch botách. Jeho prosté, že se to stalo omylem, mě moc neuklidňovalo. No, skončilo to zase tím, že jsem vyvolala hádku. A to je i to, o čem se chci dneska bavit. Víte, jak to celé nakonec dopadlo? Můj drahý celý večer uklízel binec, který způsobil. Všechno vytřel, vypral a ráno nebylo nic poznat. Dokonce ani na těch tapetách. Pokud chcete jeden tip k nezaplacení, tak na mastnotu jedině s magnesiem nebo obyčejnou křídou. Je to fakt zázrak. Na tapetách ani flek a ještě čekám, co to udělá s koženými botami.
Co si z toho vzít? Že je někdy (spíše pořád) lepší držet horkou hlavu a emoce na uzdě. Já se tohle ve vztahu pořád učím. Zajímavé je, že vůči okolí si takovou reakci nedovolím, ale doma před někým, kdo mě zná nejvíc, ano. A přitom je to ten nejbližší člověk, který to nikdy nemyslí vůči mě špatně. A tohle bychom měli mít na paměti pořád. Všechny ale úplně všechny hádky jsou zbytečné. Nikdy se nic nevyřeší, jen víc přiloží do toho kotle emocí. Pokud nesdílíte domácnost s úplným ignorantem, tak se vždy dá dohodnout, najít řešení a vyjít z toho ruku v ruce. Ty bouřlivé emoce jsou možná super pro kořeněný život, mě ale ta italská domácnost vážně neláká. Raději budu mít doma krotkého muže, protože vím, že mě dokáže přimět naslouchat, stát nohama na zemi a přemýšlet. Díky za něj. Jinak by ze mě asi občas byla pěkná hysterka a já bych si za to musela pak nafackovat.
Jasně, že není lehké se naučit ve vypjatých situacích ovládat. Obzvlášť když to nemáte v povaze. Vždy se k tomu dá ale postupně dojít a naučit. Mně pomáhá si tu situaci ve dvou rozebrat, pochopit nedorozumění a vyříkat si, jak by to šlo příště udělat lépe. Z předchozích chyb se nejvíce naučíte a hlavně vás to ve vztahu nebo kdekoliv posune dál. Mít vyrovnaný vztah, kde se dokážete domluvit, umíte dělat kompromisy a máte vedle sebe parťáka, za tu snahu přece stojí, ne..? 🙂
A kdyby vás zajímalo, odkud mám šaty, tak jsou za 70 Kč z Textilhouse. Na léto nejlepší úlovek měsíce 🙂

secondhand dress, Rebecca Minkoff bag, Reno sandals, Elizabeth’s Creation necklace

Přečtěte si více

Do sklenice s nimi!

Zveřejněno uživatelem | 29. 08. 2017 | |

K červené řepě jsem jako malé dítě měla odmítavý vztah. Velkým dílem k tomu přispěla školka se školou, kde nám řepu servírovali ve sladkokyselém nálevu NASTROUHANOU NAJEMNO tak, že připomínala červené bláto. Dlouho jsem jí tak vůbec nejedla ani doma. 

Při různých rodinných oslavách a s nimi spojených pohoštěních však byla v naší rodině červená řepa celkem stabilní součástí menu (u nás ji totiž všichni milují) a rodina mě vybízela, abych to přeci jen zkusila a dala jí šanci. Vždycky mi u toho říkali, jak jsem bledá a že to hrozně moc potřebuji :-))

A já to nakonec jednou udělala (jak jinak než proto, abych měla větší ruměnec ve tváři .-)) a už jsem ji jíst nepřestala (bledá jsem stále, ruměnce přichází jen při fyzické námaze .-)) – nikdy bych nevěřila, jak velký význam pro to, zda něco sníte či ne, může mít konzistence jedeného. U nás se totiž červená řepa vždycky zavařovala ve formě „hranolek“ .-)

Naše děti poznaly červenou řepu velmi záhy, uvařená patřila u obou mezi jejich první zeleninové příkrmy a chutnají jim odmala.

Manžel občas kupuje červenou řepu v obchodu, ale podobně jako sterilované okurky mi přijde často neskutečně kyselá, při jejich následné konzumaci tak dostanu pokaždé husí kůži… Loni jsem se tedy poprvé pustila jak do zavařování okurek, tak červené řepy a rozhodně nelituji.


Letos opáčko – protože jsem ale doma neměla zavařovací retro sklenice o objemu menším než 1,8 l, skončila většina zavařované řepy ve dvou z nich (štítek na malé skleničce zůstal od sestřina předchozího zavařování džemu – vypadá krásně, bylo mi ho líto strhávat) 🙂 Letos jsem použila trochu jiný nálev – který počítá kromě kmínu i s fenyklem a anýzem.


Řepa je letos chuťově mimořádně dobrá, taková aromatičtější, sladší… tak nevím, že by v tom měly prsty ty naše nové zeleninové záhony?… 🙂

Krásný den

A.

Přečtěte si více

Zpátky na místě činu…

Zveřejněno uživatelem | 26. 08. 2017 | |

… po více než dvaceti letech (i když od našeho stávajícího domova není vzdáleno více než tři čtvrtě hodinky jízdy autem). Nemohla jsem tomu uvěřit, ale skutečně od dob, kdy jsem trávila prací i zábavou na zřícenině gotického hradu Starý Jičín mnoho hodin svého časného mládí jako jeden z dobrovolníků hnutí Brontosaurus, už uplynulo hodně vody.


Dnes jsem ta místa byla obhlédnout znovu – se svými dětmi (trucujícího tatínka jsme nechali doma .-)). Byl to zvláštní pocit. Hodně krásných vzpomínek na pěkné časy (i lesní cestička vedoucí mimo hlavní proud zůstala tam, kde si ji pamatuji :-)). Děti byly nadšené. Navštívili jsme i opravenou věž, ve které jsme dříve provázeli turisty a hradní hospůdku v jejím přízemí.

A ještě jedno oblíbené místo relativně kousek od nás bych ráda s dětmi do konce prázdnin navštívila… Připomněly mi ho nevědomky hned dvě blogerky… pokud si dobře pamatuji, mají tam výtečné uši .-)

Krásné dny

A.

Přečtěte si více

Čočkový salát s červenou řepou

Zveřejněno uživatelem | 25. 08. 2017 | |

Vítám vás u dnešního článku! Počasí se už pár dní zdá být spíš podzimní než srpnové, a tak jsem dostala chuť na večeři plnou vitaminů. Rozhodla jsem se vyzkoušet kombinaci luštěnin a červené řepy. Tenhle fialový zázrak zbožňuji třeba s kozím sýrem, roketou a balzamikovým octem a objevuje se v mém jídelníčku poměrně často. Určitě byste ji měli dát šanci i vy. Obsahuje spoustu tělu prospěšných látek, působí blahodárně na cévy, játra a údajně způsobuje i dobrou náladu. Takže až se příště vrátíte utahaní a mrzutí z práce, už víte co podávat k večeři!

(Porce pro dva)
Budeme potřebovat:

  • 1/2 hrnku hnědé čočky v suchém stavu
  • 1 lžičku octa
  • 1 lžičku cukru
  • 1/4 lžičky soli
  • 1 snítka tymiánu
  • 1 špetku čerstvě namletého pepře
  • 1 malá sklenice sterilované červené řepy
  • 4 velké listy ledového salátu
  • 1 zelená paprika
  • 1/2 okurky
  • 10 listů mladého špenátu
  • 1 špetka sušeného česneku
  • 2 lžíce olivového oleje
  • 1 hrst vlašských ořechů

Čočku namočíme přes noc. Následně vyměníme vodu a v dvojnásobném množství vody a snítkou tymiánu uvaříme do měkka (zhruba půl hodinky). Přebytečnou vodu opatrně slijeme nebo zahustíme moukou. Následně přidáme ocet, cukr, sůl a nadrcený pepř. Dobře promícháme a necháme přejít na pokojovou teplotu.

Zeleninu si omyjeme, listy natrháme a ostatní nakrájíme na drobno. Vše vhodíme do veliké mísy, přidáme vychladlou čočku a kousky sterilované řepy ve sladkokyselém nálevu – bez nálevu. Řepu od nálevu neoplachujte, pouze se snažte zamezit přebytku tekutin v salátu. Pokud nemáte vlastní naloženou řepu, doporučuji použít některou od českých výrobců. 🙂

Na závěr dopepříme, posypeme špetkou sušeného česneku a přilijeme olivový olej. Dobře promícháme a necháme vychladit v lednici.

Vlašské ořechy opražíme nasucho na teflonové pánvi a hotový salát jimi posypeme.

Podáváme s oblíbeným pečivem (mně poslední dobou nadchnul – ořechový chléb s fíky z Marks&Spencer).
Dobré chutnání!

Vaše Štěpánka ????

Přečtěte si více

Velkou radost…

Zveřejněno uživatelem | 25. 08. 2017 | |

… mi letos udělaly naše nově založené vyvýšené zeleninové záhony. 


Cibulka už je sklizená (trochu si pohrávám s představou, že bych teď zkusila vysadit ještě jednu várku, jen na nať…) a včera jsem se s dětmi pustila do sklizně části červené řepy a mrkve – mrkev schroustáme čerstvou, s červenou řepou mám ale jiné plány – část zavařím ve sladkokyselém nálevu, z části vyrobím Lenčinu pomazánkovou mňamku a část použiji na boršč, který miluji 🙂 A pak se pustíme do druhé várky… .-)

Jak jste na tom letos se zpracováním zeleniny či ovoce vy? Daří se vše včas zužitkovat či zkonzumovat?

Krásný parný den

A.

Přečtěte si více

Cuketové muffiny…

Zveřejněno uživatelem | 24. 08. 2017 | |

… jsou dalším produktem, který jsme dnes doma vyzkoušeli z bohatých zásob cuket, které nám poskytuje naše užitková zahrádka 🙂

Když jsem s dětmi připravovala těsto, řekl Jiříček, že to co vidí v míse, vypadá jako pěkný asfalt 🙂 Díky snad největšímu množství kakaa, které jsem kdy při pečení použila, připomínají muffiny opravdu malé černoušky. 


Pekla jsem podle jednoho receptu, na který jsem včera náhodou narazila na Pinterestu. Najdete zde tipy i na další sladké výrobky z cuket. Muffinky jsou chuťově výborné, i když jsem do nich oproti receptu nepřidávala žádné čokoládové křupinky či kousky čokolády. Příště bych ale ubrala množství cukru a dělala poloviční dávku – čtyřicet muffinů, to už je vážně výzva! 🙂

Krásné dny

A.

Přečtěte si více

letem letním světem

Zveřejněno uživatelem | 24. 08. 2017 | |

Letní blogová prokrastinace je v plném proudu, jistě jste si všimli… 🙂 Je to se mnou teď bída, vím, ale tak nějak to z mnoha důvodů nyní nejde jinak. Když pominu všechny ty ostatní „požírače času“ okolo, vždycky mi v hlavě zůstává jedna jediná vět …

Přečtěte si více

To nedáš…

Zveřejněno uživatelem | 22. 08. 2017 | |

… řekl náš tatínek Jiříčkovi bez většího přemýšlení, když mu Viki během mé nepřítomnosti vykecala, co mám s nimi na dnešní dopoledne za lubem… Chystala jsem s dětmi cyklovyjíďku do nedalekého Frýdlantu nad Ostravicí a muž nevěřil, že by byl náš Jirka schopen na kole ujet celou cestu tam i zpátky. … A Jirkovo cyklistické sebevědomí kleslo ještě víc pod bod mrazu… 🙁


Zatím toho na kole sám příliš mnoho neujel, na delší trasy jej muž totiž automaticky zapojuje na tažnou tyč. Jenže jak malého „váhavce“ přesvědčit, že na to má, když mu nedáte příležitost a podporujete jej svými slovy v jeho „neschopnosti či nemohoucnosti“?!

Myslím, že nebude příliš nadnesené, když napíšu, že pro nás ostatní se dnes ukázal jako skutečný BOREC! S patřičnou cílovou motivací, povzbuzováním a ignorováním kňourání během přípravy a prvních minut na cestě (a především za nepřítomnosti našeho opatrného tatínka) předčil veškerá naše očekávání.

Bez větších problémů (kopečky jsme s ním solidárně vyšlapali pěšky) ujel v pohodě celou cestu tam i zpátky – jako nadšená milovnice cykloturistiky jsem dojatá, jeho prvních samostatných 9 km na kole je na světě!


Za snahu a velké nasazení jsem obě děti (Viki patří velký dík za neustálou psychickou podporu mladšího brášky) odměnila návštěvou frýdlantské cukrárny, kde si vychutnaly zmrzlinový pohár a jedno cukrářské „oko“ (nemohla jsem se při tom na ně koukat, působilo to dost morbidně, nevím, kde se to v nich vzalo… :-).


Pro velký úspěch zítra jedeme zas… a pozor – Jirka se už moc těší! :-)))

Krásné dny

A.

Přečtěte si více

Reklama