Autor: Jenda

den plný lásky a chleba

Zveřejněno uživatelem | 16. 07. 2017 | |

Plná lásky a chleba, taková byla jedna jarní sobota, během které vznikly tyhle obrázky. Před pár dny jsem na ně náhodou narazila, a uvědomila si, že jsem na ten pohodový den téměř zapomněla. Do Prahy za mnou zase přijely moje nejobl?…

Přečtěte si více

Voňavá a sladká…

Zveřejněno uživatelem | 15. 07. 2017 | |

… je naše marmeláda-džem z červeného rybízu, jahod a hrsti malin .-) Jahody jsou kupované, maliny jsou malinoostružiny z vlastní zahrádky a hromadu rybízu přivezla Viktorka jako výslužku z několikadenního pobytu u babičky 🙂


Mňam, ta se povedla! 🙂

Krásné dny

A.

Přečtěte si více

Prvodekádově červencová…

Zveřejněno uživatelem | 14. 07. 2017 | |

… kvetoucí zahrada mě naplňuje velkou radostí a uspokojením (no i začátek té druhé dekády, abych byla úplně přesná .-)). Užívám si všechen ten bzukot, cvrkot, ptačí cvrlikání, stejně jako letních plodů – ovocných i zeleninových, které nám poskytuje naše užitková část zahrady.

Zátiší pod akátem (Robinia pseudoacacia „Twisty Baby“) – světle růžově kvetoucí plaménka latnatá, světle fialové květy bohyšek, růžově nakvétající kyprej vrbice… doplňují kapradiny (pérovník pštrosí), nízký tužebník (Filipendula palmata „Kahome“) či rozchodníkovec nachový v předních partiích záhonu.

Akát ještě jednou s větším odstupem (Robinia pseudoacacia „Twisty Baby“). Kromě již dříve jmenovaných rostlin i červenolistá vrbina tečkovaná s jednoduchými žlutými květy (Lysimachia ciliata ‚Fiecracker‘. Známější zelenolistou vrbinu je možno vidět v zadní partii záhonu, její květy jsou také žluté, ale výraznější.


Litinové pítko pro ptáky v „zajetí“ bohyšek. Mám obrovskou radost, že se jim u nás začalo dařit. Nějakou dobu po založení zahrady jsme kvůli absenci starších stromů hodně bojovali s nedostatkem přistíněných míst.

Skoro jako živý, viďte? 🙂



Už jsem to zmiňovala několikrát – toto je místo, které mne na začátku hodně potrápilo – těžká, jílovitá půda, navíc nejnižší místo v zahradě a ze začátku po větších deštích či na jaře často velmi podmáčené. Teď mě však pohled do těchto míst přináší radost, ne utrpení. Pomohla kombinace více opatření – částečná výsadba „do kopečků“, výsadba vlhkomilných rostlin a dočasně i rostlin s větší potřebou vody a také příroda sama – vzrostlý strom, keře i trvalky ve výsledku spotřebují větší množství vláhy a podmínky v místě se přirozeně upraví.

Výhled z druhé strany – pod akátem (Robinia pseudoacacia „Twisty Baby“) – v popředí krásné a poměrně dlouho kvetoucí kypreje vrbice.



Kráska milující vlhko a sluníčko – popelivka Převalského.




Miluji je já… a hmyz 🙂 Sadec – velmi vysoká trvalka svou výškou směle konkurující keřům – patří do zadních partií záhonu .-)

Popelivka už tu byla – tato nese název popelivka zubatá.


Další vytrvalou milovnicí vlhkých míst je tužebník – zde ‚Venusta‘.

Juka vláknitá.

Pohled od zahradního oblouku – v popředí listy bergénií, za nimi načervenalé konce listů lalangu válcovitého („Red Baron“), žluté květy patří vrbině tečkované, vlevo od ní se nachází má malá sbírka denivek, červenolistý keř je dřišťál Thunbergův a za ním se pomalu rozrůstá převislá koruna břízy (Betula pendula „Youngii“). Vidět je rovněž červenolistou tavolu kalinolistou, jež vykukuje za břízou s podrostem z žlutozeleně kvetoucího kontryhelu měkkého („Thriller“).
Žlutě kvetoucí vrbina tečkovaná.

Nakvétající denivky pěkně zblízka 🙂


Totéž místo, ale z jiného úhlu pohledu.

A ještě jednou i s výhledem na hmyzí domeček 🙂


Vedle červenolisté tavoly kalinolisté „Diabolo“ se pomalu rozrůstá koruna katalpy trubačovité („Nana“). Žlutozeleně kvetoucí podrost jsem již zmiňovala (kontryhel měkký „Thriller“), za ním dál vykukují denivky či barevná květenství čechrav.
Čechravy ještě jednou 🙂

Uhneme-li pohledem doprava, naskytne se nám výhled do záhonu pod akátem, který jsme spolu již navštívili na začátku tohoto příspěvku.
Naše skvělá Sandy je milující pes a mimořádně dobrý „aportovač“ 🙂 Trénovala by do roztrhání těla :-))
… tak, že by pak jazykem bez větších problémů omotala celou zeměkouli 🙂

Tento výhled zaujme asi na první pohled červenolistou vrbinou (Lysimachia ciliata ‚Firecracker‘). Velký keř obalený v tuto chvíli žlutozelenými bobulemi je rakytník řešetlákový. Přes všechny počáteční obavy roste velmi dobře i na jílu 🙂 Vpravo od něj kvete růžově růže svraskalá. Ráda kombinuji v zahradě šlechtěné růže s těmi botanickými. Bývají velmi nenáročné a zdravé a navíc mají nádherné šípky – které lze využít v kuchyni i jako skvělý dekorační materiál .-)

V popředí velmi dlouho kvetoucí krásnoočko přeslenité s výhledem do míst, která už jsme navštívili.


 

Záplevák (Helenium) – škoda, že jej v zahrádkách ještě není tolik vidět…
Zástupce vysokých trvalek – rozrazil viržinský.
Pomalu začíná nakvétat a nemohu se dočkat, až rozkvete naplno. Už teď si ale své obdivovatele najde i mezi hmyzem .-) Kyprej vrbice. Také ji není v našich zahradách příliš vidět, často ji však potkáte ve volné přírodě – miluje vlhčí půdu a sluníčko.

Tuto „babičkovskou“ trvalku snad ani netřeba představovat – plaménku latnatou zná snad každý 🙂 Další z trvalek, které se mohou pochlubit poměrně dlouhou dobou kvetení. Jen „nožky“ jim postupem času začnou vyholovat – šikovný zahradník před ně posadí o něco nižší trvalky, které tuto malou vadu na kráse decentně skryjí .-)

Bohyšky či hosty jsou známé především pro své velmi dekorativní listy. Ale ostudu nedělají ani jejich krásné květy, co říkáte? .-)

Některé trvalky mne nepřestanou fascinovat – svou krásou i svým ekologickým přínosem – kyprej vrbice patří mezi ně 🙂

Echinacea či třapatkovka nachová patří mezi nejvděčnější kytičky v zahradě krásné po velmi dlouhou dobu v hlavní sezóně i mimo ni 🙂

Svíčkovec Lindheimerův se u nás pěstuje především jako letnička – balkónovka. Bílé variace se mi ale úspěšně daří přezimovat i v našich klimatických podmínkách. Celkem dobré spolehnutí je i na jejich schopnost přesévat se, každý rok na jaře najdu pár dalších miminek 🙂 A letos jsem k mému velkému překvapení objevila v záhonu i několik pěkných vysemeněných růžovokvětých variací. Je to skvělá trvalka kvetoucí velmi dlouho.

Letos jsem se trochu rozšoupla a doplnila záhony i o „jemné“ druhy trvalek, které tvoří velmi krásný doprovod výraznějších květů. Patří mezi ně i sporýš argentinský. Jeho přezimování také není u nás z nejjistějších, hlavně v těžších půdách, ale stejně jako dříve zmiňovaný svíčkovec se dobře přesévá a zanechává další generace rostlinek.
Toto je na jaře založený záhonek u červeného plůtku. Původně měly v jeho zadní části vyrůst jiřinky, ale slimáčí potvory mi každý nový vyrašený lístek ihned sežerou. Takže z milovaných jiřinek letos asi nebude nic 🙁 Radost mi však dělají vysazené půdopokryvné růžičky i mladinké denivky a také jedna slunečnice, která boj se slimáky vybojovala na výbornou 🙂
Další místečko, které získalo letos novou podobu – loni na něm naposledy stál dřevěný „jahodovník“, letos se proměnil v můj malý růžový kopeček. Krásu vysazených růží podtrhují další „jemné“ trvalky – kromě již dříve zmiňovaného sporýše argentinského také karmínové květy chrastavce makedonského (Knautia macedonica). Trochu neplánovaně, ale překvapivě příjemně se do celé kompozice zapojil i modrofialově kvetoucí brutnák lékařský. Letnička, ale bohatě se přesévající. Je jedlá a milují ji i včelky. V přední části také vykukují letos vysazené agastache s načervenalými listy („Bolero“).
Brutnák lékařský vyplnil spolu s vysazenými trvalkami volná místa mezi růžemi, pletí se tak omezilo na minimum 🙂

 

A tady i kousek z druhé strany zahrady. Tady mám resty, budu muset napravit a dofotit 🙂
Krásné dny
A.

Přečtěte si více

Letní GIVEAWAY

Zveřejněno uživatelem | 14. 07. 2017 | |

Kuchařku se spoustou zdravých receptů do sbírky a k tomu prázdninové čtení o zdravém životním stylu, to jsou dárky pro vás! 
Jediné, co pro výhru musíte udělat je být skutečným věrným čtenářem, nebo se jím stát. 🙂 
Tedy splňovat  minimálně 2 tyto podmínky:
1. Sledovat blog přes Google Followers (postranní panel vlevo)
2. Sledovat Facebook blogu > ZDE
3. Sledovat instagram @stepanka_t 
Poslední podmínkou je zanechat na sebe kontakt pod tímto příspěvkem nebo u soutěžního příspěvku na Facebooku. Můžete mi připsat krom své emailové adresy třeba i to, na co se těšíte o prázdninách nejvíc! 

Zapojit se můžete do 15. srpna 2017.

Krásné léto přeje,
Vaše Štěpánka ????

Přečtěte si více

Čtverec ke čtverci…

Zveřejněno uživatelem | 13. 07. 2017 | |

… až vznikne jedna velká deka 🙂 


Už jsem psala, že mě tenhle jednoduchý patchwork hodně baví. Nejvíc miluji to kombinování barev a vzorů, když už mám tu nekonečně velkou hromádku nařezaných čtverců před sebou a hraji si s nimi na podlaze 🙂

Tuto šiji pro svou sestru, která už více než deset let žije se svou rodinou ve Francii, jako vánoční dárek (který si odveze již příští měsíc, až přijede zase do Čech – doufám, že si proto vezme na cestu do Čech minimum věcí a nebo hodně velký batoh či kufr.-)). Na přání bude deka laděná do červené, mé oblíbené a srdeční barvy 🙂

Přední díl by byl, zbývá výplň a zadní část s lemem. Nemohu se dočkat, až bude hotová… Já se totiž do ní zamilovala už teď (i Jiříček, když ji viděl a to je „drsný“ chlap .-)… Bude to těžké loučení 🙂

Krásný letní den

A.

Přečtěte si více

… moje drobné radosti … 2017-07-11 15:17:00

Zveřejněno uživatelem | 11. 07. 2017 | |


Mám úžasnou kamarádku Mirku … a i když nás teď dělí přes sto kilometrů, pokaždé se moc těším, když jedu k nim nebo ona k nám …. vlastně jsem jí před dvaceti lety dostala jako „bonus“ ke svému skvělému muži, Mirka je totiž jeho spolužačka ze základky a manželka jeho nejlepšího kamaráda. 

Mirku před měsícem potkala jedna veliká životní změna …. po čtyřicetišesti letech musela dobrovolně-nedobrovolně opustit svůj rodný dům, plný krásných vzpomínek, a přestěhovat se s celou rodinou do jiného. 

A protože už je celé jejich nové bydlení nádherně zrekonstruované a má být pro ní novým domovem, rozhodla jsem se, že i jedna „její dětská vzpomínka“ dostane nový kabátek … a to židlička po dědovi, na které sedávala jako malá a po ní i její dcerka Miruška. Takže je to vlastně „Miruščina židlička“ …

















Původní židlička měla sice nádhernou „patinu“, ale do nového domu se moc nehodila … 

Kovovou kostru jsem odmastila ředidlem a přetřela Balakrylem v bronzovém odstínu, chybějící špunt na opěrátku jsem vyřezala z korku. Barva na sedátku i opěrátku už skoro nedržela, takže šla lehce dolů bruskou. Obroušené desky jsem natřela pigmentovým olejem v odstínu Mirčiny kuchyně. 

Tak a teď může židlička sloužit dalším generacím a třeba na ní jednou bude sedět další malá Miruška … protože nejen židlička, ale i tohle krásné jméno se v této rodině dědí z generace na generaci :o)

Přečtěte si více

Modře orámovaná…

Zveřejněno uživatelem | 11. 07. 2017 | |

… jsem odteď kolem očí. Po více než dvou letech jsem opět navštívila oční lékařku (a opět neodolala a pořídila další brýlové obroučky do sbírky :-)). 

Po mnoha letech jsem se přitom takříkajíc vrátila na místo činu .-) Když jsme se před šesti lety přistěhovali do našeho stávajícího působiště, přirozeně jsem si zde hledala i lékaře, očního nevyjímaje. Jenže má předchozí lékařka nasadila příliš vysokou laťku a já se po první návštěvě u nové lékařky rozhodla, že další prohlídku už absolvuji zase u té své, i když působí 40 km od mého bydliště. Jednou za dva roky to při cestě k našim určitě zvládnu, za tu péči to prostě stojí!

Brýlí mám doma již několikatero a téměř všechny poctivě střídám a nosím .-) Když mi kdysi na konci základky řekli, že budu nosit brýle na dálku, nebyla jsem z toho dvakrát nadšená (v naší rodině jsem byla jediná, nikdo krátkozrakostí netrpí, ačkoliv by mělo jít o dědičnou nemoc…). 

Navíc svou první oční lékařku bych nepřála ani svému největšímu nepříteli… Brýle jsem samozřejmě dlouho nenosila, vůbec jsem se v nich necítila dobře, „tahaly“ mi hrozně oči, bolela mě hlava… 

Naštěstí se však během mých vysokoškolských studií objevila v našem městě má milovaná paní doktorka, která má svou profesi i pacienty hodně ráda a já i díky ní vzala nakonec brýle „na milost“ a po čase si je začala užívat (proto ta sbírka brýlí) 🙂 

Pomáhají a přitom jsou pěkným módním doplňkem. Po očních čočkách už dávno netoužím (při sportu mi naštěstí absence brýlí nevadí). Jsem zvědavá, co řekne rodina na ty nejnovější. Mně se líbí moc .-)

Tak několik rychlofotek i pro vás – stylingu jsem moc nedala… Na sladění oblečení a doplňků jsem byla příliš pohodlná, vlasy jsem v pár sekundách sepnula sponou do účesu „à la uklizečka“ a chybí i make-up – v létě se snažím nechat pleť trochu odpočívat, maluji se tak minimálně. Ale vy mi to odpustíte, viďte? 🙂


Krásné letní dny, u nás je program hodně nabitý. Foťák se plní fotkami, ale není nikdo, kdo by je chtěl třídit, zveřejňovat a komentovat. Ale zkusím se polepšit, na pár pěkných příspěvků to určitě vydá 🙂

A.

Přečtěte si více

Caltha Cosmetic

Zveřejněno uživatelem | 10. 07. 2017 | |

Když jsem byla na víkend v Zikmundově, objevila jsem jejich místní přírodní kosmetiku Caltha. A protože mi jejich krémy a šampóny neskutečně voněly, musela jsem si ji objednat i domů.

Přečtěte si více

… moje drobné radosti … 2017-07-07 13:02:00

Zveřejněno uživatelem | 7. 07. 2017 | |

„FIRST LOVE“ … první láska …. takhle poeticky se jmenuje tento nádherný rozrazil s purpurově růžovými květy … ten kdo mu ten název dal, věděl proč … u mě to totiž „láska na první pohled“ byla stoprocentně.

U nás na zahradě mu dělá vybranou společnost nažloutlý tavolník s růžovými květy, keř hakuro vrby, zelený dochan a u jeho nohou se tiše sklání nizounké rdesno …. 

Rozrazil / Veronica / je nádherná trvalka, kvete klasovitými květy a dobře se mu daří na sluníčku nebo jako u nás v mírném polostínu. Já jej mám sesázený s jeho světlejší příbuznou „Pink Harmony“. Pokud mu budete pravidelně odstraňovat odkvetlé klasy odmění se vám květenstvím až do konce léta.


A jak to máte s rozrazily vy ???
Jsou také vaší „první láskou“ ????  



Přečtěte si více

Věstonická Moruše

Zveřejněno uživatelem | 5. 07. 2017 | |

Mám pro vás první fotky z dokonalého víkendu na Moravě. Když jsme hledala před létem ubytování, náhodou jsem přes vyhledávání podle fotek (celá já), narazila na krásné apartmány Věstonická Moruše v Dolní Pálavě.

Přečtěte si více

Kytička…

Zveřejněno uživatelem | 30. 06. 2017 | |

… k poslednímu dni ve škole patří. Rozhodla jsem se využít darů naší kvetoucí zahrady a vyrobit pro paní učitelku jednu sama.

Přečtěte si více

For him

Zveřejněno uživatelem | 30. 06. 2017 | |

Co se týká dávání dárků, jsem hodně praktická. Těžko vymýšlím něco originálního, protože sama nemám ráda překvapení, která nemusí pokaždé potěšit.

Přečtěte si více

Reklama