Bez se nám už pomalu transformuje na kuličky
a mě už teď ty bílé drobnokvěté nádhery chybí.
Je to pro mne symbol začínajícího léta
a ikona našeho pitného režimu!
Veškerá naše letošní bezová sklizeň,
ať už byla svařena na bezový sirup ( a že ho bylo)
nebo byla nasušena, pochází z jednoho stromu přímo z naší zahrady.
Je to nádherný vzrostlý kousek, který ovšem stojí na svahu
a většina jeho květů je mým chamtivým rukám nedostupná...
Je to vždy dost akrobacie, při které schytám spoustu škrábanců,
ale stojí to za to!
V létě fungujeme prakticky jen na bezovce
a v zimě při vaření čaje také nejčastěji sáhnu právě po sušeném bezu.
Ještě lípu musím nasyslit, tu my taky rádi...
Tady pár fotek letošní bezové nádhery
ve všech svých rozmanitých formách:
Vaše Lady Tattooch
