Stát se dobrovolníkem může na pár týdnů i měsíců každý. Dobrovolnictví v zahraničí bych zařadila do kategorie pomalého cestování. Je to vlastně takový trochu jiný způsob, jak poznat danou zemi, zvyky a kulturu pořádně do hloubky.
Pokud budu mluvit z vlastní zkušenosti, 3 měsíce strávené v Malajsii mi přinesly mnoho nečekaných situácí, které bych při běžném cestovaní rozhodně nezažila. Ačkoliv jsem přijela na marketingovou stáž, nejednou jsem se prosekávala džunglí s mačetou v ruce. Troufnu si tedy říct, že dobrovolnictví není pro každého. Co tedy očekávat, jak se dobrovolníkem stát nebo jak vybrat důvěryhodnou organizaci?
Dobrovolnictví a jak se k němu dostat?
Dobrovolnictví – podle teorie je dobrovolnictví „samostatná činnost prováděná ve prospěch druhých bez nároku na finanční odměnu“. Abyste se stali dobrovolníkem nemusíte hned jezdit na druhý konec světa.
Dobrovolnictví v České republice
Pokud chcete pomáhat z domova, existuje pěkná stránka Dobrovolnik.cz, na které najdete dobrovolnické aktivity podle široké škály kategorií. Můžete se ale rovnou obrátit i na konkrétní organizaci jako např.:
Osobně si myslím, že stát se dobrovolník v zahraničí je
o mnoho zajímavější, minimálně tedy dobrodružnější.
Co z toho kromě dobrého pocitu budu mít?
Většinou takový výjezd funguje na principu práce za stravu a ubytování. Vždy je však potřeba podrobně prostudovat podmínky přijímající organizace. Získat můžete mnohem více, ale také nečekaně méně.
Důvodů k dobrovolnictví je spousta, a kdyby tu nějaké ty benefity nebyly, určitě by se do něj nepouštělo tolik lidí. Pokud vezmeme v úvahu dobrovolnictví v zahraničí, takovým benefitem je jednoznačně nová zkušenost, zlepšení jazykových schopností, poznání nové kultury a obecně lze dobrovolnictví spojit s dalším cestováním.
Někdy jsou poskytována i finanční stipendia případně jiný nehmotný zisk. Někteří lidé se do dobrovolnické činnosti pouštějí z náboženských důvodů, jiní z čistého altruismu. Mojí motivací byla především profesní zkušenost získaná v zajímavém prostředí s možností pomoci ochranně deštných pralesů.
Dobrovolnictví 2x jinak aneb když se i za něj musí platit
Placené dobrovolnictví
Když jsem se o tom doslechla poprvé, skoro bych řekla, že si někdo popletl pojmy. Opak je ale pravdou, a i za některé dobrovolnické programy si člověk musí ještě k tomu platit. Nazývají to rovněž „volunteering“. Jeden z nejznámějších portálů Go Overseas nabízí takových programů spoustu. Často ale fungují tak, že se nejedná o čistě pracovní pobyt a organizace mají pro dobrovolníky připravený program. Osobně mi to přijde spíše jako nabídka zážitkových akcí s dobrým úmyslem.
Nicméně takový volunteering není vůbec levnou záležitostí. Cena
za týden začíná někde od 300 USD. Záleží samozřejmě na typu projektu a aktivitách.
Projekty, které zahrnují zvířata jsou většinou výrazně dražší než ty, které se
zabývají např. místní komunitou a vzděláváním.
Pro dobrovolníky je často připraven bohatý program a takto
získané peníze jsou vloženy do fungování projektu. Takovou účastí dobrovolníci
vlastně finančně podporují např. ochranu mořských želv nebo jiných zvířat, kterých
se daný projekt týká.
Neplacené dobrovolnictví
A konečně to pravé, neplacené dobrovolnictví, kdy s něčím pomáháte a taky za to dostanete najíst a střechu nad hlavou. Jeden z hezkých webů s různými nabídkami ze světa je třeba Freevolunteering.net
Organizace, přes které dobrovolnictví v zahraničí hledat
Workaway
Workaway patří k oblíbeným dobrovolnickým webům. Na tomto portálu můžete najít nabídky práce či výpomoci výměnou za jídlo a ubytování. Typicky je to práce na 3-4 hodiny denně, kterou máte obohacenou kromě stravy a přístřešku také kulturní výměnou. Pracovat takto můžete pro neziskovky a školy přes farmy, zvířecí útulky až po výpomoc v rodinách. Pro další informace můžete navštívit oficiální stránky.
WWOOF
Woofing se celý točí kolem dobrovolnictví na organických farmách. Farmy registrované do WWOOF programu najdete po celém světě. Nevýhodou u tohoto portálu je, že si již při registraci musíte vybrat konkrétní destinaci, kde budete chtít woofing dělat. Poplatky jsou se v jednotlivých zemích liší. Jedinou podmínkou pro woofing je být starší 18-ti let. Více na WOOF.net.
HelpX
HelpX je další portál, kde můžete vyhledávat dobrovolnickou práci po celém světě. Stačí být starší 18-let a můžete se pustit do hledání práce na farmách, rančích, v hostelech nebo třeba i na lodi, možností je spousta. Opět se jedná za pomoc výměnou za stravu a ubytování.
Zdarma si na HelpX můžete vytvořit profil a nechat se někým oslovit s nabídkou. Pokud si ale chcete sami vybírat a sami hostitele oslovovat je nutné zaplatit si prémiové členství. Toto členství vás přijde na 20 euro a platí 2 roky. Zaregistrovat se můžete jako jednotlivec nebo jako dvojice.
Evropská dobrovolná služba
Finančně nejzajímavější je právě Evropská dobrovolná služba (EDS), která může tak trochu připomínat program Erasmus. Zúčastnit se jí může každý ve věku 17-30 let. EDS je jediným projektem, kde vám kromě stravy a ubytování proplatí i cestovní náklady. Je to totiž projekt Evropské Unie, který je financován z jejich grantů.
Vyjet tedy můžete do států EU a partnerských zemí. Nejčastěji se jedná o dobrovolničení pro lokální neziskovou organizaci. Dobrým zdrojem informací o EDS i podobných programech je Evropské centrum mládežev Břeclavi – EYCB. Nejčastějšími partnery jsou právě Střediska volného času nebo Domy dětí a mládeže.
Podmínkou je, účasti je, že dobrovolník nesmí být po dobu programu ani studentem, ani zaměstnancem.
AIESEC
Známá studentská organizace, která kromě stáží nabízí i dobrovolnické programy o délce 6 týdnů. Abyste mohli vyjet přes AIESEC je zde podmínka, že musíte být studentem VŠ nebo mít do 2 let od ukončení školy. AIESEC si za každou zajištěnou dobrovolnickou stáž účtuje 4990 Kč. Poplatek se, ale hradí až v momentě, kdy máte vše zajištěno a domluveno.
Jak se vyhnout poplatkům, které si agentury účtují?
Někdy není od věci, vyhledávat dobrovolnické programy přes
agenturu a následně oslovit přímo samotnou organizaci. Já jsem se takto (i když
zprvu ne úmyslně) dostala do Malajsie. Jednoduše se tak stalo díky tomu, že
ačkoliv jsem odeslala přihlášku přes AIESEC, nikdo se mi zpátky neozval celé 2
měsíce! Nicméně po týdnu čekání jsem to nevydržela a oslovila Malajskou organizaci
přímo. Odpověď jsem měla do 2 hodin, pohovor den na to a do 3 dnů jsem mohla
začít plánovat cestu. Nutno říci, že rychlost komunikace záleží na lokální
AIESEC organizaci. Komunikace např. s českou nebo vietnamskou pobočkou
byla blesková.
Krátkodobé projekty – lze vyjet i na týden
Work camps
Pokud se nechcete vydat za dobrovolnictvím hned na několik
měsíců, je work camp ideální variantou. V češtině můžete najít nabídku
work campů na stránkách INEX-SDA. Work camp přináší dohromady skupinu dobrovolníků
ze všech koutů světa. INEX-SDA prezentuje work campy jako „jedinečnou
příležitost poznat různé země a jejich kulturu, podpořit svou prací veřejně
prospěšný projekt, naučit se nové věci a poznat zajímavé lidi.“
Work campy mají širokou škálu zaměření od kultury přes sport, práci na farmách až po archeologické a renovační práce, práce se sociálním zaměřením a další. Poplatek za první work camp v daném roce je 2200 Kč. Za každý další je potom poloviční. Více naleznete na stránkách INEX-SDA. Mezinárodní portál zabývající se work campy může navštívit na stránkách Workcamps.info
Na co se připravit a jak vybrat důvěryhodnou organizaci
Obecně platí – očekávejte
neočekávané, ptejte se minulých účastníků a čtěte reference. Pokud je
organizace dobrá a důvěryhodná, ráda se pochlubí referencemi svých bývalých
dobrovolníků. Určitě stojí za to si organizaci či konkrétní projekt pořádně
„progooglit“. Jsem si jistá, že najdete třeba blog bývalého dobrovolníka a
budete tak lépe vědět, do čeho se pouštíte.
Klady a zápory dobrovolnictví v zahraničí
Pokud se na dobrovolnictví podívám kriticky a z obou
stran, zde jsou klady i zápory toho, co dobrovolnictví přináší.
Plusy +
Kulturu, tradice a
zvyky poznáte lépe než jakýkoliv turista
Díky tomu, že v místní komunitě strávíte delší dobu, máte možnost proniknout do místních zvyků a tradic do hloubky. Ochutnáte tradiční jídla, které vám po domácku uvaří někdo zmístních, a třeba vás rovnou naučí, jak se takový pokrm připravuje. Já se například takto dostala i k domorodému kmeni, kterému naše organizace zajišťovala základní vzdělání. Domorodci kmene nás naučili stavět jejich tradiční pralesní přístřešky, ve kterých do nedávna žili, ale i to, jak se vaří v džungli v bambusu. O setkání s domorodým kmenem Batek si více můžete přečíst zde.
Noví lidé ze všech
koutů světa
Nových poznatků, informací a zajímavostí načerpáte mnoho, i
díky kolegům, kteří na projekt přijedou z jiných koutů světa. Takže ačkoliv
jsem byla v Malajsii, ochutnala jsem velbloudí maso, které dovezl kolega
z Alžírska, poslouchala jsem historky jiných cestovatelů z Austrálie,
Nového Zélandu nebo jsme si pravidelně vařili tradiční čaj o páté s kolegy
z Velké Británie.
Pomoc komunitě,
životnímu prostředí a váš dobrý pocit
Samým jádrem dobrovolnictví je pomoc ať už místní komunitě,
životnímu prostředí nebo záchraně zchátralé památky. Odměnou vám bude především
dobrý pocit z dobře vykonané práce.
Když se vám to nebude
líbit,
můžete kdykoliv odejít
Přeci jen, pořád je to dobrovolnická činnost, takže pokud se
vám místo nebo práce nebude líbit, nic vám nebrání místo opustit a třeba se porozhlédnout
po něčem jiném nebo se jednoduše vydat na cestu po dané zemi.
Mínusy –
Letenky/doprava na místo proplaceny nejsou
Pokud se vydáte za hranice musíte počítat s tím, že
v drtivé většině případů cestovní náklady nejsou propláceny. Takže čím
dále se vydáte, tím více vás to bude stát. S tím souvisí i další bod.
Nevyděláte si
Asi největším záporem je právě finanční stránka. Do
dobrovolnictví budete spíše vkládat svoje vlastní prostředky, tím spíše pokud se
vydáte za hranice. Zároveň po dobu své doborovolnické práce žádné peníze
nevyděláte. Kromě toho ve velké většině případů máte na místě stravu a ubytování,
ale kdo by odolal nějakým těm místním lahůdkám nebo výletům do okolí…
Ubytovací standardy
jsou mnohdy vzdáleny těm evropským
Ve většině případů jde o dobrovolnickou činnost pro
neziskové organizace, které nemají mnoho finančních prostředků, a tak se například
může stát, že skončíte na pokoji s velkým množstvím dalších lidí. Často
nepůjde jen o velkou koncentraci dobrovolníků, ale i zázemí. Např. velice
základní a jednoduché vybavení kuchyně, studená sprcha nebo turecké záchody. Z vlastní
zkušenosti musím říct, že pobývat nějakou chvíli v opravdu malém bytě o 3
pokojích a základním vybavením není žádný med.
Stravování
Stravování také ne vždy musí vyhovovat každému. Může se
snadno stát, že si s ostatními dobrovolníky budete moci vařit jen levné a
jednoduché jídlo, které si organizace může dovolit. A pokud se vydáte za
dobrovolnictvím do Asie, buďte si jistí, že rýži budete mít na stole několikrát
denně, a to třeba i ke snídani.
Čas je relativní
veličina
Rozhodně se připravte na to, že je čas různých zemích vnímán
různým způsobem. Já osobně jsem si musela těžce zvykat na to, že jakékoliv
plánování v Malajsii nefunguje. O spoustě aktivit jsem se tak např. dozvídala
až v momentě, kdy se vyjíždělo. Když už se stanovila nějaká hodina bylo to
spíše číslo hozené do plénu. Čas tu očividně nehraje žádnou roli, a to ani pro
MHD.
Hmyzí a jiné potvory
Ať už se vydáte kamkoli, udělejte si osobní průzkum, co v dané oblasti očekávat. V tropických oblastech vám taková moskytiéra může být nedocenitelným pomocníkem. Pokud se chystáte do oblasti deštných pralesů a rádi byste si udělali výlet do džungle připravte se, že můžete potkat třeba pijavice. Já o jejich existenci netušila a přiznám se, že se staly mojí noční můrou, minimálně do té doby, než jsem začala nosit speciální ponožky proti pijavicím. Ačkoliv ani potom se jim neubráníte, jen získáte více času na to si jich všimnout a zbavit se jich dříve, než se vám dostanou pod oblečení. Více o mém dobrodružství v pralese se můžete dočíst zde.
Už se jen rozhodnout
Jak vidíte, dobrovolnictví v zahraničí není vždy růžové. Já osobně mohu po 3 měsících říci, že bych se do toho pustila znovu. I přes mírně dramatický začátek s pijavicemi v džugli jsem se nakonec dostala ke slibované práci. Týden jsem strávila na nádherném ostrově v záchranné stanici pro mořské želvy a poslední měsíc nás přestěhovali do ubyotvání s bazénem a dalším sportovním vyžitím. Základem tedy je počítat s tím, že někdy opravdu nevíte, co vás čeká. O to je to ale dobrodružnější!
Praktická rada závěrem: Kufr raději nechte doma a sbalte si do batohu. Z vlastních zkušeností, i zkušeností ostatních dobrovolníků, jsou dobrovolnické projekty většinou na odlehlejších místech a kufr, tak není úplně nejpraktičtější věc.
The post Dobrovolnictví v zahraničí: Praktické tipy a zkušenosti + přehled organizací appeared first on Czech the World.
