Jak za mnou přišlo letos o Vánocích dánské „hygge“

Přečíst na blogu

Letos jsem si mimo jiné během vánočních prázdnin užila asi po roce háčkování ze špagetové příze. Dlouhé měsíce na mě čekaly dva obrovská „klubka“, abych z nich dětem vyrobila kulaté koberečky před postel. 

Po tom jemném háčkování vánočních vloček, baněk a andílků to byl sice chvíli nezvyk, ale jen chviličku 🙂


Během vánočních prázdnin jsem se rozhodla i kvůli Viki, se kterou jsme museli zůstat doma, hodně odpočívat a relaxovat. A všechen ten volný čas si náležitě užít. Sedávala jsem teď každý den pár hodin ve svém křesílku u okna, popíjela teplý čaj nebo lahodnou ječmennou kávu s mlékem a každou chvilku háčkovala, četla nebo si psala poznámky a postřehy do notesu 🙂

I když jsme spolu jako rodina strávili zavření doma mnoho dlouhých dní – ponorku jsem za celou tu dobu neregistrovala. Všichni jsme si našli čas jak na společnou domácí zábavu, tak tu individuální podle svého gusta. 


A trochu se i rozmazlovali a mlsali výborné cukroví, které mi už několikátý rok peče moje nejmladší sestra. S dětmi si pro sebe rezervujeme „jen“ pečení a zdobení medových perníčků a je to tak akorát (letos jsme je dokonce zrealizovali jako společnou rodinnou akci až na Silvestra odpoledne a v podvečer :-))

Minulý čtvrtek, hned po svátcích, mi dorazila z knihkupectví jedna hezká kniha, která skvěle do toho letošního trávení Vánoc zapadla. Její název je Hygge – prostě šťastný způsob života“ od Meika Wikinga. Věnuje se nejen o dánském fenoménu „Hygge“, dost se v ní ale dozvíte i o samotných Dánech. 


To slovo je teď hodně populární a „in“, ale jeho historie sahá hodně hluboko do historie Dánů a tvoří tak nedílnou součást jejich kultury. Zaujala mě informace, že se Dánové řadí na první příčku nejšťastnějších národů na světě. Možná i to je důvod takového zájmu osob jiných národností o „Hygge“, který má údajně na štěstí Dánů nemalý (pozitivní) vliv. V Dánsku dokonce sídlí i institut výzkumu štěstí 🙂 

Pro našince, který si neustále na něco stěžuje, se může zdát až neuvěřitelné, jak mohou Dánové s rozmary počasí, které v Dánsku vládnou, i v období, kdy je málo denního světla a s jedním z nejvyšších (ne-li nejvyšším) zdaněním příjmů na světě být tak šťastným národem. Ale navzdory tomu prostě jsou.

Vládnou uměním udělat si život krásným a to nejen v přeneseném, ale i doslovném slova smyslu. Z knížky, která má nádherný obal, na mne dýchla příjemná atmosféra klidu, pohody, ale taky umění se radovat z těch „nejobyčenějších“ maličkostí nebo žít přítomností, atmosférou sounáležitosti se svými nejbližšími, schopností věnovat se tomu, co vás těší… zkrátka uměním jen „být“, bez potřeby přetvářky, dokonalosti za každou cenu, soupeření s ostatními.

Kdo však v knize hledá nějaký zázračný dánský návod na štěstí, bude zklamaný. O řadě věcí jsme už slyšeli nebo je známe, často i ze své reality. Jenže slyšet, vidět nebo vědět ještě neznamená i konat. A v tom to dánské štěstí podle mě asi je – oni o něm nadarmo jen nepíší a nemluví, oni ho prostě žijí – každou minutu, každou hodinu, každý den .-) 


Ještě jsem se nedostala k sebereflexi uplynulého roku, ale už teď vím, že pro mě byl spokojený a šťastný. Pokud jsem si začátkem loňského roku přála víc vystupovat ze své komfortní zóny, jedním z mých prvních letošních přání, které i s ohledem na výše uvedené k tomu loňskému přidám, bude určitě zpomalit. Tak, abych si všech těch pozitivních změn, které se mi v životě dějí, mohla ještě víc VĚDOMĚ užívat. A to bude výzva! 🙂

Šťastný rok 2019 vám všem!

A.

About The Author

Jak za mnou přišlo letos o Vánocích dánské „hygge“

Přečíst na blogu

Letos jsem si mimo jiné během vánočních prázdnin užila asi po roce háčkování ze špagetové příze. Dlouhé měsíce na mě čekaly dva obrovská „klubka“, abych z nich dětem vyrobila kulaté koberečky před postel. 

Po tom jemném háčkování vánočních vloček, baněk a andílků to byl sice chvíli nezvyk, ale jen chviličku 🙂


Během vánočních prázdnin jsem se rozhodla i kvůli Viki, se kterou jsme museli zůstat doma, hodně odpočívat a relaxovat. A všechen ten volný čas si náležitě užít. Sedávala jsem teď každý den pár hodin ve svém křesílku u okna, popíjela teplý čaj nebo lahodnou ječmennou kávu s mlékem a každou chvilku háčkovala, četla nebo si psala poznámky a postřehy do notesu 🙂

I když jsme spolu jako rodina strávili zavření doma mnoho dlouhých dní – ponorku jsem za celou tu dobu neregistrovala. Všichni jsme si našli čas jak na společnou domácí zábavu, tak tu individuální podle svého gusta. 


A trochu se i rozmazlovali a mlsali výborné cukroví, které mi už několikátý rok peče moje nejmladší sestra. S dětmi si pro sebe rezervujeme „jen“ pečení a zdobení medových perníčků a je to tak akorát (letos jsme je dokonce zrealizovali jako společnou rodinnou akci až na Silvestra odpoledne a v podvečer :-))

Minulý čtvrtek, hned po svátcích, mi dorazila z knihkupectví jedna hezká kniha, která skvěle do toho letošního trávení Vánoc zapadla. Její název je Hygge – prostě šťastný způsob života“ od Meika Wikinga. Věnuje se nejen o dánském fenoménu „Hygge“, dost se v ní ale dozvíte i o samotných Dánech. 


To slovo je teď hodně populární a „in“, ale jeho historie sahá hodně hluboko do historie Dánů a tvoří tak nedílnou součást jejich kultury. Zaujala mě informace, že se Dánové řadí na první příčku nejšťastnějších národů na světě. Možná i to je důvod takového zájmu osob jiných národností o „Hygge“, který má údajně na štěstí Dánů nemalý (pozitivní) vliv. V Dánsku dokonce sídlí i institut výzkumu štěstí 🙂 

Pro našince, který si neustále na něco stěžuje, se může zdát až neuvěřitelné, jak mohou Dánové s rozmary počasí, které v Dánsku vládnou, i v období, kdy je málo denního světla a s jedním z nejvyšších (ne-li nejvyšším) zdaněním příjmů na světě být tak šťastným národem. Ale navzdory tomu prostě jsou.

Vládnou uměním udělat si život krásným a to nejen v přeneseném, ale i doslovném slova smyslu. Z knížky, která má nádherný obal, na mne dýchla příjemná atmosféra klidu, pohody, ale taky umění se radovat z těch „nejobyčenějších“ maličkostí nebo žít přítomností, atmosférou sounáležitosti se svými nejbližšími, schopností věnovat se tomu, co vás těší… zkrátka uměním jen „být“, bez potřeby přetvářky, dokonalosti za každou cenu, soupeření s ostatními.

Kdo však v knize hledá nějaký zázračný dánský návod na štěstí, bude zklamaný. O řadě věcí jsme už slyšeli nebo je známe, často i ze své reality. Jenže slyšet, vidět nebo vědět ještě neznamená i konat. A v tom to dánské štěstí podle mě asi je – oni o něm nadarmo jen nepíší a nemluví, oni ho prostě žijí – každou minutu, každou hodinu, každý den .-) 


Ještě jsem se nedostala k sebereflexi uplynulého roku, ale už teď vím, že pro mě byl spokojený a šťastný. Pokud jsem si začátkem loňského roku přála víc vystupovat ze své komfortní zóny, jedním z mých prvních letošních přání, které i s ohledem na výše uvedené k tomu loňskému přidám, bude určitě zpomalit. Tak, abych si všech těch pozitivních změn, které se mi v životě dějí, mohla ještě víc VĚDOMĚ užívat. A to bude výzva! 🙂

Šťastný rok 2019 vám všem!

A.

About The Author

Napište komentář

avatar
  Subscribe  
Upozornit na