Jonnu Jinton jsem zaregistrovala na internetu už před pár měsíci, když jsem s úžasem koukala na jedno z jejích videí, které kdosi nasdílel na facebooku. V onom videu svolávala stádo krav pomocí starodávné metody zvané „KULNING“. Z jejích záběrů dýchal klid, příroda a něco ohromě starého, folkového a tradičního. A snad i mystického. Něco, co už je dnes většině lidí absolutně cizí a na míle vzdálené. A to je přesně kombinace, která mě dokáže upřímně a od srdce NADCHNOUT.

Nedávno jsem se k ní naprostou náhodou dostala zpět a našla přímo její kanál na youtube. Absolutně jsem se zaradovala, že jsem našla „tu holku“, co svolávala krávy tím nejkouzelnějším způsobem, jakým jen svolávat krávy jde… (Dobře, tahle věta zní divně, že..) S oněmnělým úžasem jsem shlédla velkou spoustu jejíh videí, nakoukla na její blog, začala ji sledovat na instagramu a pronikla trošku do jejího života.

Tahle blondýnka ze Švédska udělala něco, co by většině lidí mohlo připadat, jako naprosté šílenství. V mých očích je ovšem hrdinka a nebojím se říct, že je v ní něco ohromě „VIKING“. (A to já můžu, to víte…) Ve svých 21 letech se rozhodla přestat dělat to, co se od ní v rámci společnosti očekává a vydala se tam, kam ji to přirozeně a od srdce táhlo. Nechala univerzity, pustila byt v Göteborgu a odstěhovala se se svým přítelem do švédské vesničky Grundtjärn o DESETI obyvatelích. Do přírody, kde je ticho a klid.

Začala malovat obrazy, fotit, točit, tvořit šperky a věnovat se oné činnosti zvané „kulning“. A taky stavět dům. Její životní filozofie a postoj je prakticky dost extrémní. Já osobně bych ve vesnici o deseti obyvatelích žít nemohla. Mezi přírodou a městským ruchem vyžaduju balanc, jinak bych se z jednoho, nebo druhého, za nějaký čas zbláznila. I tak mě ale neskutečně inspiruje a baví sledovat její postoj k přírodě, tradicím a pokaždé se tak hezky zasním, když si pustím jedno z jejích videí, ve kterých je kombinace úžasných záběrů švédské přírody, hudby, jejího „svolávání krav“ a dovádění kdesi v lese v mlze, nebo ve sněhu.

Taky mi spadla brada, když se tahle křehká víla v jednom z jejích videí ponoří do ledové vody ve vysekané díře v ledu a popisuje, jak se tím připravuje na nadcházející temnou a ponurou zimu a říkám si, že to není žádná víla, ale postava minimálně z Game of Thrones 😀

Není úplně třeba stěhovat se někam do Skandinávie a svolávat krávy starodávným zpěvem a koupat se v ledové vodě. Jejímu respektu ke krajině a přírodě by se měl ale v dnešní době přiučit doslova a do písmene KAŽDÝ. 


The winter is here again, and this time I wanted to prepare myself for this 6 cold months to come. This winter I want to feel the cold as a source of power, and not the opposite.


I thought that taking a little swim in the ice cold water is the best way to start this winter, to really get into the very core of how cold feels like. Almost like a ritual. The ice swim become a symbol for not letting the cold take control of me. And it’s a way of testing myself. It’s a strange feeling to do something when my whole body tells me to not do it.

This is something I will try to do regularly during this winter. Because taking a ice swim really has the most amazing effect on our body and mind. I have never, ever felt so full of live as the two times I have taken a swim in ice cold water. It’s like giving your body a power start.


The singing technique called „kulning“ is an ancient Swedish herdingcall, that was used by women long time ago to call home the cattle (the cows and the goats) back home to the farm in the evenings. It was also used as a form of communication, since the high pitch sounds can be heard through very far distances. I sang for the cows one last time before they had to go back to the farm for the winter. I always feel a sorrow when they leave the village in the autumn. Since May they have been here on the fields, bringing some life to our little quiet village with only 10 inhabitants in the middle of the northern woods.


The sounds of cowbells in the quiet evening is one of the best sounds I know. And I love the feelings of seeing them running towards me as i sing. Especially when I see my favorite cow, Stjärna (star). She is always the first one coming.


Zde Jonna popisuje, jak a proč se rozhodla odejít z velkoměsta do přírody.

Tak z tohohle je mi vyloženě zle.
A zapněte si titulky 😀

Jonna se věnuje taky vytváření videí, kde je jediným cílem to, aby vytvořila specifickou atmosféru spojenou se starými tradicemi. Jestli tohle není ta nejmagičtější věc, co se odehrála v reálu a nikoliv jen na filmovém plátně, tak už nic. I když to bylo „jen“ pro vlogové účely.


Takže se rozhodně na její vlogy koukněte a nechte na sebe zavanout tu mrazivou severskou temnou zimu (nebo léto…haha). Je to ohromě nádherný, fakt.

PETICE PROTI VÝSTAVBĚ 200 VĚTRNÝCH TURBÍN
  https://www.change.org/p/berit-högman-don-t-build-wind-turbines-in-grundtjärn

Je možné, že to pro vás nebude žádná novinka a že Tereza ZASE objevila Ameriku. V tom případě se omlouvám za spam 😀


Written by:
Tereza 

Blog můžete sledovat na FacebookuInstagramu, Pinterestu, nebo na Bloglovinu 🙂