Kdo by je neznal.
 Kdo by někdy v životě netrhal jejich lístky a neptal se „má mě rád-nemá mě rád“. 

Ve starých herbářích z 16. století pro ně najdeme lidová jména jako oko, slunéčko,  kuří oko, rmenec, svatojánské kvítko, jánské kvítí, husička nebo velká sedmikráska.

Dříve se kopretina používala jako lék proti dávivému kašli a astmatu, ale také při rituálech, obřadech a věštění označovaných jako čarování. Z kopretiny bílé se připravovaly sirupy nebo esence, které se používaly k léčbě katarů.
Málokdo ví, že název „kopretin“ znamená v řečtině prostě bílá květina.


Ke kopretinám jsem natrhala ještě zvonky luční a myslím, že jim to spolu moc sluší.



JANA