Za posledních šest týdnů jsem ušila pět batohů. Šití jsem zautomatizovala, do návodu, který jsem si loni v létě sepsala, už nahlížím jen občas. Celý proces se tím o dost zrychlil. Ustaly taky nadávky.
Těším se zpočátku na to, jak nastřihnu koženku a látku a jak jim to bude slušet, až je sešiju společně s Lochtí etiketou. Pak se těším, co s tím vším udělá zip. Vybrat kontrastní nebo co nejméně nápadný? Trocha trápení se při prošívání koženkových uší – kráčející patka a jehla na kůži jsou super věc, pořád ale můj hobby stroj nad koženkou kvílí. Protáčení batohu zrubu na líc je při použití téměř prkenné výztuhy do zad batohu pěkná fuška, už na to ale mám pár chvatů, takže už nemusím prosit muže, který mi s protáčením prvních kousků pomáhal. No a ta radost, když je batoh hotov, všechno všude sedí a jdu fotit, tak ta je za odměnu..
…….
Tenhle jsem ušila včera. Výjimečně jsem nedodržela nedělní odpočinek – holky jely s mužem na pánský “čundr”, a batoh by vzhledem k našemu zítřejšímu holčičímu odjezdu k babičce měl být dnes odpoledne na poště. Látka se sýkorkami od Myyny nemá chybu. A s červenou koženkou batoh nikdo nepřehlédne.
Mám taky velkou radost, že se mi podařilo najít tenhle fotokoutek u holek v pokoji – líbí se mi..
Tenhle batoh jsem šila jako náhradu za ten, který byl tmavomodrobílý namísto černobílého. Pamatujete?
A tohle je batoh původní, tmavomodrobílý.
Tento je z mé oblíbené látky z kolekce Cotton Candy – psala jsem o ní tu. Ještě si z ní syslím další dvě látky..
Moc milá zákaznice si přála sladit batoh s kabátem. S moc pěkným kabátem. Poslala jsem jí pár návrhů kombinací látka-koženka. A ona si vybrala ten, ve který jsem tajně doufala. Úžasné šití..
Batoh z další mé oblíbené deštníkové látky (Wilburrina) jsem šila na sklad. Je podle mého gusta a mám silné nutkání si jej nechat. Jen co Sára začne běhat a já budu potřebovat volné ruce.. Zatím je ale na Fleru.
Moje prázdninové šití je pomalé a nárazové. Se třema holkama doma nejsem schopná šít, ani večer, to už většinou zvládám jen sedět a hledět. A namlouvám si, že zpracovávám zážitky :).
Holky jsou ale “funtuleny” a máme hlídací babičky každou sto kilometrů od nás na opačných stranách republiky. Takže až holky sbalí batůžky a vyrazí prázdninovat, nějaké to šití nárazově přece jen bude..