neozvat se zase týden jsem vůbec neměla v plánu, ale tentokrát jsem byla úplně bez počítače. Z jedné strany jsem nebrouzdala po netu, nekoukala kam nemám, stihla jsem co bych s počítačem nestihla, ale z druhé strany je ten počítač veliká nutnost. Ty večerní chvilky s ním mi i chyběly 😉. Jsem ale zpátky a protože nemám dopsané zážitky od moře, budu v nich pokračovat …
… moře nám ukázalo co umí. První dny bylo klidné a teplé …


… dokonce jsem do něj vlezla i já - a bylo to super. Já opravdu po hodně dlouhé době …


… Bertík ten je ryba, takže to asi ani jinak nejde. Když bylo moře klidné, tohle jsem viděla nejčastěji …







… jenom občas byl na břehu a pozoroval …



… třetí den byly nádherné vlny, ty do kterých se krásně skáče …







… i na rejnokovi bylo na vlnách skvěle …


… ale čtvrtý den byl silný vítr a vlny studené a ostré - házelo to i s velkými chlapi. Bertík to nevzdával, ale po třetím "hozením" vlnou přišel s brekem za mnou a ten večer jsme se jenom koukali a šli na zmrzlinu …










… ujížděla jsem na karamelové. Bertík miluje pískací, tj. pistáciová - kdysi ji tak nazval a už jí to zůstalo …


… jednou dostal zmrzlinový hlavolam ↓↓↓ a tak ho to vyděsilo (nevěděl jak se do ní pustit), že už tam zmrzlinu nechtěl …


… dneska je to vše, věřím, že se ozvu dříve …

… všem přeji krásné dny …

Danka