Tak pěkně po pořádku…
Kdo by neznal Malého prince? A znáte jej opravdu? Pro mne jsou stěžejní postavy Letec, Malý princ, Růže a Liška. Tu poslední mám fakt moc a moc ráda! Ani nevím jsem tuto knížku četla naposledy, ale Malý princ se prostě prolíná tak nějak mým životem a dokonce, ačkoliv mám knížky daleko oblíbenější, si občas sama sobě cituji část některé věty, či si v určitých životních chvílích vybavím tu tam nějakou pasáž…
Tentokrát nám nic nebránilo zakoupit lístky na představení souboru Národního divadla Laterna Magika. Představení uvádí tento soubor hodně a lístky jsou stále k sehnání. Podařilo se mi zakoupit místa ve středu hlediště, což je poměrně důležité, protože scéna je složena z několika částí a pro vnímání vizuální podoby představení je dobré sedět pěkně ve středu.
Ani nevím, jestli je to představení pro děti, ačkoliv dětí bylo na představení jako máku… Dobře, pokud připustíme, že je to představení i pro děti, tak ale pro děti opravdu moudré, schopné chápat filozofickou a velmi uměleckou myšlenku tohoto díla a pro děti, které se nebojí silných výkřiků, patosu a poměrně strašidelně vypadajících účinkujících… Je to takové panoptikum. Dcera hodně o představení přemýšlela, ale že by vysloveně o něm mluvila s nadšením, tak to ne. Měla jsem trochu obavy z reakce mého muže, zda-li tento vysoce umělecký kus zkousne, ale vzhledem k tomu, že nás nakonec pozval na vynikající kávu, tak asi ano.
V každém případě budova Nové scény Národního divadla je architektoniky zajímavá. Z venku působí jako velká nevzhledná krabice, na kterou si Pražané za dobu její existence již zvykli, interiéry této scény jsou prosklené a nabízejí pohledy na Národní třídu i do zahrad směřujících k Voršilskému klášteru.
A na závěr vynikající káva a čokoláda v Costa Caffee na Národní třídě… a pokud si myslíte, že nemůžete utratit hromadu peněz za dvě kávy, čokoládu, tvrdé linecké kolečko s minimem marmelády a jogurt s trochou musli v centru Prahy, tak to jste na velkém omylu…ale, konec konců, za tu chuť to skutečně stálo!
