Letos byly malinko jiné, než ty předchozí. Sešlo se nás u stolu šest a navíc jedna čtyřnohá slečna pod stolem – manželovi rodiče s pejskem Daisy. Den byl vcelku pohodový. Možná i proto, že letos jsem vytěsnila některé vánoční zvyky. Nemusela jsem tak hlídat čas a řešit, kdy pouštět lodičky, kdy lít olovo, kdy krájet jablíčko, co nezapomenout nachystat a podobně. Ani jsem netušila, jak osvobozující to může být, přestože tyto tradice ráda mám. Honzík šel totiž po obědě nezvykle spát a nebylo ani v našich silách to vše časově zvládnout. Stačilo, že jsem ho kolem čtvrté budila, aby byl za půl hodiny schopen usednout k večeři v pohodové náladě. Dopoledne jsme měli na návštěvě i moji sestru s rodinou a to je vždy veselo i tak:-).

Co jsme ale zvládli, byla menší procházka v lese ke krmelci, kam jsme něco málo nadělili zvířátkům.

Svátky

 

Svátky

Svátky

 

Svátky

Po večeři došlo na prskavky – pravá chvíle pro přenos dárků do jejich cílové stanice pod stromek. A pak už vyhlížení Ježíška v horním patře a čekání na zvoneček, který symbolicky otvírá dveře k dárkům.

Den jsme zakončili filmovou klasikou Pelíšky. Tohle můžu vidět pořád a vždycky se zasměju a pobavím. Byl to moc prima den.

Dnes pár fotek prostřeného stolu. Když jsem na stůl dala vázu, všechno nádobí a skleničky, moc volného místa už tam nebylo, takže jsem přidala jen pár průhledných konfet ve tvaru hvězdiček, usušené eukalyptové lístky a světýlka. Nesměly chybět svíčky. Vše na bílém ubrusu, který tomu všemu dodával slavnostní vzhled, alespoň podle mě:-).

Svátky

 

Svátky

 

Svátky

 

Svátky

 

Svátky

 

Svátky

 

Svátky

 

Svátky

Následující dny jsme trávili u mých rodičů. Bylo nás tam celkem deset a dvě zvířátka, bylo rušno, místy napjatě až nervně, ale mám pocit, že vše vlastně v normě, že to takhle prostě bývá, sejde-li se mnoho lidí v menším prostoru.

A příště něco o dárcích.

Hezký den.

Svátky