Přiznám se, že si musím asi udělat socail očistu, co se týče lidí, které sleduju na soc. sítích. Jsem totiž celkem přemýšlivý člověk (nepleťte si to s domýšlivým) a kolikrát se pozastavuju nad věcma, které bych neměla vůbec řešit. Měla bych to nechat být, ale nějak je mi z toho smutno, a tak se z nich tady alespoň vypíšu a budu mít snad zase na nějakou dobu klid na duši.

O co jde..? Všímám si poslední dobou hlavně u českých blogerů, že se kolem sebe vytváří dokonalý svět luxusu a růžových světel, ve kterém se ale nehraje fair play. Ještě odběhnu, dají se ještě nazývat blogery, když žijí hlavně Instagramem..? Kdy za hezké fotky schovávají ten svůj reálný život, který je pro ně ale až moc obyčejný.

Proč tohle celé vzniklo? Dostala mě poslední „významná“ akce na pralinky, kde se všichni sešli ve velké večerní. Většina tam dorazila podle mě snad jen kvůli tomu místu v 5hvězdičkovém hotelu a skvělému jídlu. Ale chápete tu pointu…? Nechat se česat a líčit, dvě hodiny se připravovat a ještě si kvůli tomu půjčovat šaty? Na akci s pralinkama, kde je min. polovina z holek kvůli figuře nejí..? Už chápete, proč mi tenhle blogerský svět přijde v některých ohledech zvrácený? Hraje se tu divadlo na všechny strany, ale jaksi se zapomnělo, kvůli komu to celé představení vůbec začalo. Usiluje se tu o kontakty, spolupráce, slávu a hlavně peníze. To už pro ně nejsou vůbec důležití jejich čtenáři a fanoušci..?

Aaby toho nebylo málo zatahují kvůli penězům do kampaní své maminky nebo děti a to už nemluvím ani o propagaci alkoholu. Já nemyslím zrovna to, když si vyfotíte letní atmošku s Aperolem, protože je to váš oblíbený drink. Mluvím o tom, kdy vám za propagaci dané značky zaplatí a nejhorší je, že bloger tu reklamu ani viditelně neoznačí. Mně nevadí, když někdo propaguje cokoliv jiného, co je etické a dává vzhledem k cílovce smysl, ale ať je to jasně označené a nedělají se z followerů blbci. 
Nevím, zda jste schopni ve všech případech reklamu poznat na první pohled. Ale podle všeobecného zkoumání ji náctiletí ani dospěláci neodhalí ve všech procentech případů. Já už díky tomu, že v tomhle světě marketingu i blogování žiju celkem dlouho, vím, které kampaně aktuálně běží a valná většina z nich označená není. Proč to řeším? Není to ze závisti, ale vadí mi fakt, že blogeři a influenceři pak vytváří nereálný svět, který jim máme sežrat i s navijákem.

Povídala jsem si o tom s kamarádkou a ta má problém najít věrohodnou recenzi na dětské zboží, protože většina z nich na blozích je zaplacená nebo podpořená barterem. A upřímně, ono to prostě vliv na tu recenzi má a většinou vždy pozitivní. U mě to samé s estetickými klinikami, málo kdo z blogerů (kromě Iny T, která o spolupráci mluví otevřeně a o které jediné vím) přizná, že má zákroky a procedury zadarmo výměnou za propagaci. Jak pak můžu nějaké takové doporučení brát vážně? Nemůžu. Když by to bylo od prvního momentu přiznané a odůvodněné např. tím, že blogerka si stojí na objektivitě, asi bych s tím neměla problém, protože mi to přijde fér. Ale asi strašně bolí přiznat, že na to musí řešit přes spolupráci, protože tohle je opravdu obvyklé.

Tím se dostávám k té důležité podstatě tohohle článku. Blogeři a influenceři ukazují na fotkách drahé večeře, hotely, dovolené, oblečení, kosmetiku, kadeřníky, nehty i ty kosmetické procedury a další péči, ale vemte v potaz fakt, že mají většinu z toho skutečně zadarmo za nějakou protislužbu. Vytváří tak kolem sebe umělý svět luxusu, že na to všechno mají a že se dokážou uživit blogem. Až si ale z blogování a fotek na IG zaplatí bydlení, jídlo a všechny ostatní výdaje, pak podle mě můžou skutečně říct, že je blog živí. Do té doby je to pro mě jenom využívání výhod, ale rozhodně se nedá říct, že dotyčný stojí na svých nohách.

Prostě tím chci říct, že na ostatní to může působit reálně a skutečně a lidé se pak s těmihle virtuálními světy mají tendenci srovnávat. Jde o takovou bublinu, kdy se lidé, co tyhle výhody nemůžou využívat, cítí méněcenní a rozhodně jim to nepřidává na sebevědomí. Kdyby mi bylo teď 15 a nevěděla bych, jak tenhle svět funguje, rozhodně by to na mě takhle padlo. A to je podle mě dost velký problém. Pak se všichni chtějí vrhat na točení videí pro YT a fotek na IG, protože si myslí, že tohohle pozlátka taky tak snadno dosáhnou. Není lepší stavět svůj život na pevnějších základech a hlavně reálném životním úspěchu..?

Proto jsem se rozhodla hrát fér a uvažuju o tom, jakou formou označovat spolupráce. Myslím tím barterové i sponzorované. Asi bych to ráda označovala textem – ve spolupráci s tím a tím. Jediné, co mi přijde zbytečné je, pokud si třeba zapůjčím nějaké oblečení nebo doplňky na focení nebo dostanu pozvánku na nějaký event. Co myslíte, bude to pro vás srozumitelné? A abych předešla spekulacím, to co se objeví (a objevilo v minulosti) ve spolupracích, bude a bylo vždy objektivní, tzn. neovlivněné, protože pro mě je tenhle fakt hodně důležitý. Když mi něco např. z kosmetiky nesedne, napíšu to v recenzi nebo to sem prostě nedám. Neberu žádné spolupráce, kde jsem nucená držet předem stanovené výstupy. Pro mě to nemá smysl, protože vám tím nijak nepomůžu a tenhle můj svět je o sdílení, o radách a tipech na to, co mám ráda, co mi vyhovuje. Nechci z blogu a hlavně soc. sítí dělat prostor, který prodávám za promo. Bohužel to tak nemají všichni.

Takže pokud vás ve vašich očích někdo zklamal, nevyhovuje vám jeho projev, povrchní hodnoty, nesedí vám jeho neoznačování spoluprací, raději ho místo negativních pocitů nesledujte a máte klid. Takhle jednoduché to je. A já si na to konečně udělám čas, protože je naštěstí dost těch, kteří za sledování naopak stojí. Mají svůj názor, svůj styl, mají co říct, nebo ukázat na fotkách a jsou podle mě hlavně reální. Takové lidi mě baví poznávat, takoví mi přináší do života štěstí a já za ně děkuju jako za to, že jsem některé díky blogu mohla poznat osobně. To je stejně nejvíc a vždy bude!

vintage secondhand dress, Mango bag, Toms (Urbanlux) sandals, Chloé sunnies, HM hat