Začali jsme si doma hlídat, abychom se dostatečně dopovali vitamínem C. A to mě přivedlo k pátrání po tom, kolik ho asi tak může obsahovat zelenina a ovoce, co máme na zahradě.

Musím říct, že zjištění to pro mě bylo docela překvapivé. Je totiž celá řada plodů, které do těla dopraví víc vitamínu C než citrón (ten obsahuje 49 mg céčka ve 100 g dužiny). Věděli jste to? Já teda ne

🙂

Ještě než se pustím do vyjmenovávání vitamínových bomb, které nejspíš máte na záhonech taky (aspoň některé), je důležité vědět, že denní doporučená dávka vitamínu C pro dospělého člověka je v EU 60 mg (někteří odborníci ale doporučují dávky vyšší, až 250 mg) a při kouření, vystavování se rizikovým faktorům nebo nemoci potřeba stoupá. Taky je důležité vědět, že vitamín C si nedokážeme střádat do zásoby. Tělo si ho vezme tolik, kolik aktuálně potřebuje a zbytek vyloučí. Proto je důležité ho v přirozené stravě jíst průběžně, jednorázové nadopování se je k ničemu.

Tak tady ty obranáře před chřipkami, koronami a koneckonců i civilizačními chorobami máme. Čerpala jsem z Databáze složení potravin ČR a publikace Ovocie a zelenina – Potravinové tabuľky a jen upřesňuji, že hodnoty vitamínu jsou orientační, každý plod je jiný, a ve stavu za syrova:

Šípky (až 800 mg vitamínu C ve 100 g)

Šípky jsou neskutečný nakopávač. Každoročně si jich suším zásobu na zimní čaj. Co je důležité, tak při přípravě čaje se nasušená směs nesmí vařit, varem se totiž vitamín C ničí. Ještě víc vitamínu C je v sirupu, do kterého bych se letos ráda pustila.

Papriky (až 190 mg vitamínu C ve 100 g)

Nejvíc vitamínu C mají červené papriky, následují žluté a chilli a nejméně ho je v zelených (ty ho obsahují kolem 100 mg na 100 g plodu). Chilli papričky asi ve velkém množství jíst nedokážete, ale u nás jinak papriky nechybí v žádném letním a časně podzimním salátu. Mají rády teplo, takže letošní kapánek chladnější a deštivější léto pro ně nebylo ideální, ale na českých zahrádkách mají tradici.

Petrželová nať (178 mg vitamínu C ve 100 g)

Tohle zjištění pro mě bylo dost překvapivé, ale petrželová nať je super zásobárnou céčka. Takže už chápu, proč babičky dávaly do polívky „něco zeleného“ a najíždím na jejich režim. Petrželka navíc snadno roste, i ze semínka, a vypěstovat si ji můžete i doma na parapetu (tady je pár tipů, jak na to).

Černý rybíz (166 mg vitamínu C ve 100 g)

Osobně černému rybízu ještě pořád přicházím na chuť, zatím preferuji sladší červený (který má vitamínu C zhruba čtvrtinové množství). Nicméně rybízů není nikdy dost a za mě je to skvělý nenáročný keřík na olemování zahrady. My ho máme i u slepic, které si ho v sezóně ozobávají

Brokolice (120 mg vitamínu C ve 100 g)

Miluju film „V hlavě“ a v něm scénu s brokolicí. Jestli jste ho neviděli, doporučuju 🙂

Každopádně narážím na to, že spousta lidí má vůči téhle košťálovině předsudky a většina dětí ji nenávidí. Přimlouvám se proto, abyste jí dali šanci. Dá se upravovat stejně jako květák, pro slabší povahy bych doporučila polévku. Je jednoduchá na přípravu a vynikající.

Kapusta (95 mg vitamínu C ve 100 g)

A když už jsme si řekli, jak je to s brokolicí, tak by mě zajímalo, jak to máte s kapustou. Hlávkovou i růžičkovou. My z hlávkové děláváme kapustové karbanátky a růžičkovou zapékáme na grilu a obojí je skvělé. A teď, když vím, že obě kapusty mají docela dost céčka, jich budu pěstovat ještě o něco víc.

Květák (76 mg vitamínu C ve 100 g)

Co si pamatuju, květák byl součástí zahrady táty i dědy. Já ho miluju, ale vypěstovat si vlastní mi dělá trošku problém. Mám tušení, že složení naší půdy a nechemický přístup k pěstování nejsou s květákem úplně kamarádi, takže jsem se zatím pěkných velkých růžic ze zahrádky nedočkala, ale já to jednou zlomím.

Jahody (66 mg vitamínu C ve 100 g)

Sice mají krátkou sezónu, ale zato jsou snadné na vypěstování (moje tipy na pěstování jahod najdete tady) i domácí množení (zase mám zaručený tip na množení jahod, ten je pro změnu tady). S kupovanými bývá někdy potíž, protože do sebe mají tendenci natahovat pesticidy (podobně jako špenát) a tím pádem je domácí pěstování sázkou na jistotu.

Špenát (60 mg vitamínu C ve 100 g)

První jarní zelenina, která u nás vylézá ze záhonu. Snažím se ho neznehodnocovat vařením a výrobou pyré (to je výborné z mangoldu, který dělá větší listy), ale většinou ho používám zasyrova do salátů. A je skvělý.

Červené zelí (51 mg vitamínu C ve 100 g)

Co si budem povídat, ke kachničce a knedlíku je červené zelí topka. Takovou dobrotu si dopřáváme výjimečně a častěji děláme salát z čerstvého zelí nebo ho zkouším fermentovat. Obě varianty jsou prospěšnější než zelí uvařit. Jo a bílé zelí má céčka o chlup méně, udává se, že cca 39 mg na 100 g zeleniny, čínské má 36 mg na 100 g.

Kedlubny (48 mg vitamínu C ve 100 g)

Dlouho jsem si myslela, že kedlubny jsou vysloveně časně jarní zelenina. Že když je nechám na záhoně déle než do května, zdřevnatí. Letos jsem pěstovala permakulturní odrůdy z Permalandu a sklízela jsem je ještě o prázdninách v super kondici. Doporučuju.

Cibule (43 mg vitamínu C ve 100 g)

Nedokážu si představit zdlábnout celou cibuli naráz, ale moc ráda ji přidávám do zeleninových salátů nebo kopeček najemno nasekané třeba ke karbanátkům. Na vitamín C jsou stejně bohaté jak klasická cibule, tak i jarní varianta a tu můžete přidávat podle libosti opravdu kamkoliv.

Mochyně peruánská (30 mg vitamínu C ve 100 g)

Žluté sladkokyselé kuličky velikosti cherry rajčátka schované v lampionku. Tak vypadají plody na keříčku vysokém cca 80 cm. Letos jsme je měli na zahradě podruhé a jediný zádrhel při pěstování je ten, že rostlina je náchylná na polámání. Proto potřebuje pevnou oporu (tenká bambusová tyčka se mi u ní zlomila). Jinak si ale užije podle mého názoru záhon i větší květináč, navíc je dekorativní, takže může být součástí okrasné zahrady nebo terasy.

The post 13 druhů zeleniny a ovoce s vysokým obsahem vitamínu C appeared first on PetraZahradnici.cz.