první školní týden máme za sebou a já se hlásím zpět. Pauzu jsem si udělala delší než jsem chtěla. On to totiž byl doma, po návratu z Rakouska docela fofr, se kterým jsem nepočítala. Na psaní jsem neměla ani myšlenky, ani čas. Z prázdninových příspěvků mě jich moc naštěstí nechybí, chybí mi ale jeden hodně důležitý ...

... začnu těmi horami, pěkně postupně ...


... ten den jsme se vyjeli podívat na horu Ankogel a její okolí. Letošní počasí přálo i sněhu v tomto období ...


... vylezli jsme kopec nad lanovkou a pak se kochali panoramaty ... 










... dole v údolí je krásné malé jezírko s děsně ledovou vodou - teče rovnou z ledovce. Všichni byli stateční a vlezli do ní. Bertík za menší úplatu, ale vlezl. Já bych tam nevlezla ani za tu úplatu ...



... a po tomhle ledovém osvěžení jsme zašli na "moje" kafíčko do jednoho místního hotelu ...


... tohle byl náš poslední výlet letošní mise "alpejsko 2020". Ze všech těch pobytů co jsme tady kdy byli musím poznamenat, že tento byl nejlepší. Určitě jsme se za ty roky sžili, víme co kdo chce, jakou má kdo představu, ale taky a to je asi nejdůležitější, přestaly "nedorozumění" mezi dvěma nejmladšími účastníky a to mezi Bertíkem a Ulim, protože Uli dospěl k závěru, že je to zbytečné. Bertík k tomuto závěru ještě nedospěl, ale věřím, že s věkem se to taky srovná ...

... přeji všem krásné podzimní dny, a hlavně ať nám ten letošní školní rok nekomplikují žádná vládní nařízení atd. atd.  ...

Danka