Výlet na Bezděz aneb dámská jízda II
Kdybych se nestyděla, tak bych mohla s klidem napsat, že miluju pana profesora Vondrušku a Oldřicha z Chlumu. Fakt je ten, že mám všechny Vondruškovy knihy přečtené a některé ne jednou, a že historické detektivky, ve kterých se snoubí fantazie se skutečnými historickými událostmi a osobami, se čtou prostě samy. A tak jsem na druhý den naší Dámské jízdy na dopolední hodiny naplánovala výlet na hrad Bezděz, z něhož je překrásná vyhlídka na minimálně polovinu české kotliny. Na Bezdězu měl slavný vyšetřovatel a sudí v jedné osobě Oldřich, poté co hrad vystavěl, bydlet. Prý, při velmi dobré viditelnosti, lze zahlédnout z bezdězské věže i věže Svatovítského chrámu v Praze. Pohled z výšin bezdězské věže na bezprostřední okolní kraj, včetně Máchova jezera, bych povinně naplánovala do osnov dějepisu na druhý stupeň ZŠ, protože zde si vnímavý člověk uvědomí, kde je doma a jak je u nás krásně, a pokud Čechy do té doby nemiloval, tak si je zamiluje. Samozřejmě je nutno vyrazit na hrad co nejdřív, než bude obležen hordami stejně pohledů chtivých turistů. Předpověď počasí byla celou noc i ráno příznivá, alespoň tak to vypadalo v aplikaci na mém mobilním telefonu, ale asi se někde něco pokazilo, protože když jsme v 8,30 vyjížděly, byla všude tak hustá mlha, že nebylo vidět na krok. A tak jsem jela krokem, nespěchala jsem a utěšovala se, že to snad není možné a že se jistě, než vystoupáme prudký kopec na hrad, mlha zvedne. Cesta vzhůru díky nízké viditelnosti a vlhku, které se vpíjelo do kamenů, kapradin a mechů, byla lehce složitější. Psíci statečně šlapali. Dceru jsem opakovaně nabádala, ať jde opatrně, nebo uklouzne, protože z bujarosti poskakovala po kamenech jako koza. Sebe jsem utěšovala, že se v 9.00 mlha rozplyne… Jako bychom se ocitly najednou v úplně jiném kraji, jen elfové a víly sledovali naše opatrné kroky vedoucí stále a stále vzhůru.
Hrad si lze prohlédnout samostatně nebo s průvodcem, my jsme zvolily tu druhou variantu. Do hradní kaple nemohou pejsci. Jedná se o nejzachovalejší část hradu.
Po vyšplhání asi 160 schodů na ústřední hradní věž, se nám naskytl opravdu velmi zajímavý pohled do kraje.
Great view… směr Praha…Zde na věže jsem z pochopitelných důvodů skončila se svým vlastivědným výkladem…neboť nemělo smysl dále pokračovat, takový výhled z hradu Bezděz jsem ještě nezažila..
Náladu jsme si však spravily výšlapem na méně oblíbený Malý Bezděz, což je kopec hned vedle kopce Bezdězu, neboť po výšlapu vzhůru se konečně neproniknutelná mlha začala zvedat, slunce začalo pálit a pohledy směrem na hrad byly jedinečné.
A protože počasí slibovalo horké odpoledne, vyrazily jsme směrem na Doksy, abychom smočily svá výšlapy uondaná těla a psí kožichy.
Mohlo by Vás také zajímat:
Přečtěte si více
