Autor: Jenda

Je tu zas…

Zveřejněno uživatelem | 26. 09. 2017 | |

… minikiwi čas! 🙂


Začínáme opět se sběrem „minikiwi“ – plodů aktinidie význačné, skvělé pnoucí dřevině pro slunečná místa. 

Jsou chuťově výborné, plné vitamínů, na rozdíl od „chlupatého“ příbuzného známého z obchodů (plody aktinidie čínské) hladké, stačí jen umýt a konzumovat .-)

Pokud vás zaujalo a chcete se o něm dozvědět více, čtěte ještě zde.

Krásné dny

A.

Přečtěte si více

Cesta na Kjeragbolten | …and down

Zveřejněno uživatelem | 26. 09. 2017 | |

Když bylo to „naše“ Norsko ještě ve stádiu snění a takovýho toho „chtěla bych“, „třeba jednou“, „možná někdy“, „až…“, tak jsem trávila opravdu hodně času na internetu a hltala jsem cestovatelské články na blozích, fotky na instagramu a pinterestu a p…

Přečtěte si více

Dráčkomilové…

Zveřejněno uživatelem | 25. 09. 2017 | |

… nám doma nejspíš rostou z našich dětí. Svůj víkendový čas se totiž rozhodly věnovat z velké části právě dráčkům. 

Nejprve Viki namalovala a vystřihla jednoho draka Jirkovi. Když bylo hotovo, marně se s ním snažila vyjednat, že bude jejich společný, Jirka si trval na svém, dráčka s motivem traktoru prostě s nikým sdílet nebude! 🙂 

A tak se začalo kreslit znovu a znovu. Jirka to vzal do svých vlastních rukou a nakreslil a vystřihl další dva, aby prý je měl do zásoby, kdyby mu uletěli .-) A dnes ráno u snídaně stačil namalovat mezi lžičkami jogurtu ještě dalšího (víc nestihl, svěřil mi proto pro tento den velmi zodpovědný úkol – než dorazí ze školky, musím jej vystřihnout a přicvaknout mu ocas… už teď se mi z toho klepou kolena :-))))


Dráčky jsem nainstalovala na větev s origami jeřáby v pokojíčku… No a je nejvyšší čas začít se poohlížet po něčem, s čím budeme moci vyrazit i na louku za humny 🙂

Také už u vás s dětmi jedete na dračí vlně? .-)

Krásné dny

A.

Přečtěte si více

New in Caltha Cosmetic

Zveřejněno uživatelem | 25. 09. 2017 | |

O Calthě jsem vám psala už v jednom předchozím článku. A taky o tom, jak mám moc ráda přírodní kosmetiku. A protože mi už doma došel od ní krém, šampón zrovna tak a můj oční krém už taky dosloužil, bylo na čase se zásobit. Taky se vám vždycky stává, že vám toho v koupelně dojde několik najednou?
Posledně jsem zkoušela kopřivový šampón, který mi moc vyhovoval, a protože se šampóny mají po čase střídat, zvolila jsem tentokrát ten s vrbovou kůrou a lopuchem. Je pro objem, proti lupům a vypadávání vlasů. Něco pro mě. Mám po něm super vlasy. Lehké, čisté, bez zatížení a dobře se mi po něm upravují.
Na oči testuji oční krém s kyselinou hyaluronovou a kofeinem. Má lehkou konzistenci, dobře se roztírá a stačí ho kapička. Vklepu ho pod oči a lehce vmasíruji. Příjemně hydratuje a myslím, že by ho snesly i citlivé oči. Já jsem s ním spokojená, tak uvidím, jak dlouho mi tohle balení vydrží.
Třetí novinkou je citrusový krém na mastnou pleť. Nemastný, jemný a hydratující. Mám pocit, že mírně zmatňujte pleť. Takže je opravdu vhodný pro pokožku, která má sklon se mastit. S tím já totiž bojuji pořád, ale to je u mě běh na dlouhou trať.
Máte s Calthou zkušenost? Co jste konkrétně otestovali?

Přečtěte si více

Korkáč…

Zveřejněno uživatelem | 24. 09. 2017 | |

… neboli věnec z korkových zátek od vína, už mám v merku nějakou chvíli. Ale jak sesbírat rychle hromadu špuntů z lahví vína, když jej prakticky nepijete? (má průměrná roční spotřeba vína = 0,5 litru, u piva to není o mnoho víc, v souhrnu asi 1 litr za rok 🙂

Když jsem ale nedávno náhodou u jedné prodejkyně na Fleru narazila v nabízeném tvořivém materiálu i na použité korkové zátky, neváhala jsem. Cena byla přijatelná a nabízené množství vystačilo na výrobu jednoho menšího věnečku a ještě trochu zbylo .-)


Místo určení bylo od začátku jasné – v kuchyni mu to bude slušet nejlépe – jen tak volně položený na kuchyňské desce… a nebo ještě lépe zavěšený na mém recyklovaném černém tácu zavěšeném na stěně mezi digestoří a jednou z horních skříněk linky, doposud využívaný jako nástěnka se vzkazy a poznámkami… Jen ten háček k zavěšení navrtat… 🙂

Mějte hezké dny.

A.

Přečtěte si více

Podzimní čas…

Zveřejněno uživatelem | 23. 09. 2017 | |

… a s ním i rovnodennost nastaly letos přesně 22. září 2017 v 22:01:07 hod 🙂 

Ne každý se z podzimu raduje. Já jej mám moc ráda a nevadí mi výrazně ani častější déšť, bláto, mlhy, větší chladno… Ono to, především na začátku podzimu, není totiž jen o tom. Když vykoukne občas sluníčko mezi mraky, člověk si jej pak o to víc váží a v podzimní přírodě plné teplých barev, které hřejí už od pohledu, dokáže takové podzimní sluníčko vytvořit neuvěřitelnou krásu. Také se sklízí mnoho dobrých plodů, voňavých i barevných… Přichází období teplých nápojů, od lahodných čajíků, přes teplé kakao až po svařené víno, teplých dek, ponč a čepic, svíček a světýlek vůbec, domácího lenošení i zábavy… 

Zkrátka podzim umí být moc fajn, když si ho fajn uděláme 🙂 Myslím, že se má láska k němu stává rok od roku silnější ruku v ruce s tím, kolik krásy v něm postupně nacházím. 

Podobné opojení u mne nastává až na jaře, kdy se raduji po zimě z nového života, který s tímto ročním obdobím přichází. Ale o tom více třeba zase na jaře 🙂

Dnes letošní podzimní věnec k našim vchodovým dveřím. Vyrobila jsem jej z přírodních materiálů, takové mám nejraději. Každý rok se snažím vyrobit věnec odlišný od těch předchozích a snad se to podařilo i letos – ať už barevně (stejně jako v interiéru našeho obývacího pokoje je momentálně i náš podzimní věnec laděn do oranžovo-růžové kombinace, která se mi velmi líbí), tak materiálově.


Při jeho výrobě jsem zrecyklovala věncový základ obalený do sena z mého letního věnce a postupně na něj navázala obilí (které mám ze zásob letošních i předloňských) a pak mnoho sušiny, kterou jsem si objednala u jedné šikovné paní (kromě známých slaměnek také sušený červený a tmavě růžový jetel, oranžové lampiónky židovské mochyně (mé dvě rostliny mi letos opět sežrali slimáci…) a z čeho jsem obzvlášť nadšená – sušené květy afrikánů, což by mne tedy nikdy nenapadlo, že se také suší na dekorace. Z dalších zásob ještě pár větývek šípků růže sivé z vlastní zahrádky.

Přeji vám krásné podzimní dny se sluncem (když ne na obloze, tak alespoň uvnitř vás samotných) 🙂

A.

Přečtěte si více

Když má člověk pocit…

Zveřejněno uživatelem | 19. 09. 2017 | |

… že mu zeleň začíná růst i z hlavy, měl alespoň trochu upustit páru… 

Podzim je po jaru druhým hlavním obdobím, kdy se na zahradách mobilizují i ti, kteří si celý rok, jak se říká: „váleli šunky“. Pro mne je to období, které je pracovně hodně nabité, neboť lidé chtějí hodně sázet, ale často už nevědí jak a práci (obzvlášť tu, která mne baví) já odjakživa odmítám jen s velkými obtížemi… 🙂

Ale aby byl člověk schopen podávat ty nejlepší možné výkony, musí občas vypustit a trochu se odreagovat jinou činností. Každý to řeší po svém. U mne v takových chvílích stoprocentně zabírá fyzické vybití (už sportovní či zahradní), jiná tvůrčí aktivita a nebo Jiříčkovo „maminko, chci se s Tebou pomazlit“, které neumím odmítnout, i když se ze mě pracovně kouří sebevíc :-))

Dnes tedy jedno pomyslné odreagování se, za které moc děkuji Ilonce. Ta mne oslovila, abych pro jejího malého Šímu ušila bekovku, jakou má náš Jiříček. Variant bylo více, ona si z nich vybrala tu na první (můj) pohled nejméně hravou… Ale když se bekovka „vylíhla“, musela jsem se Ilonce v duchu omluvit, líbí se mi moc a vůbec není o nic méně šmrncovní než ta Jiříkova .-)


Jednobarevná šedá (aby ladila k bundičce) v kombinaci s nestárnoucím modrobílým proužkem v tmavě modré barvě, který dodává ten zmiňovaný šmrnc.

Ilonko, snad budete s bekovkou spokojení, už je na cestě k vám 🙂

Krásné téměř podzimní dny

A.

Přečtěte si více

Mlýn vodníka Slámy

Zveřejněno uživatelem | 18. 09. 2017 | |

V Háji ve Slezku je malý skrytý ráj a jmenuje se Mlýn vodníka Slámy a já ho zase objevila díky Amazing places. Sjedete z hlavní ulice a zjeví se před vámi nejvyšší budova široko daleko. Jste na správné adrese. Na první pohled to tu možná tak nevypadá, ale tohle místo si zamilujete, ať už tu strávíte víkend ve dvou jako my dva, s rodinou, zastavíte se jen na oběd nebo na kofolu s kolem. Pro každého tu totiž mají něco. 
Po příjezdu se o nás hned starali jako v bavlnce. Ubytovaní jsem byli v pokoji Zahrada. Krásně zrekonstruovaný pokoj v prvorepublikovém stylu. Hned na mě dýchlo dětství a chvíle strávené u dědy, který měl skoro stejný nábytek. Takže trocha nostalgie. Stejně jako kohoutky na teplou a studenou vodu, keramická kamna a čalouněná křesla.

Výhled do bylinkové zahrady z oken pokoje byl za odměnu. Pěstují tu snad všechno a kromě bylinek objevíte i cukety, dýně nebo rajčata. Něco z jejich úrody se na 100 % objeví i v kuchyni. Tu vám musím rozhodně doporučit. Místní kuchař je kouzelník. Ten večer jsme měli možnost ochutnat pětichodové menu a já se bez výčitek přejedla. Tak moc dobré to bylo. 
No posuďte sami…burrata s rajčatovou pěnou, zauzený tuňákový tatarák, houbové rizoto, kachní prsíčka s celerovým pyré a sladká třešiňka nakonec, krém z podmáslí s mangovým pyré a ovocem. To rizoto bylo nejlepší v mém životě, ani v Itálii jsem takové neochutnala. Doslova pecka. Nalákala jsem vás..? A ráno na nás čekal zase snídaňový bufet. Čerstvé pečivo, vajíčka, slaninka, sýry, šunky, domácí švestkový koláč s voňavá káva. Co víc si ráno přát…
Co tu zažít?
Nevěleli jsme skoro, co dřív. Vybavili nás vínem a piknikovým košíkem. Poblíž hotelu je totiž moc hezké místo u potoka, romantika. Dají se tuopéct třeba i buřty. Půjčili nám i nafukovací loďku, abychom si sjeli místní potok kolem pozemku. Vyzkoušela jsem si to úplně poprvé a byla to naprostá bomba. Odpoledne jsme si projeli po okolí i elektrokola. Doporučuju cyklovýlet do Kravař, Velkých Hoštic nebo kolem nádrže Nezmar. Elektrokola jsem si zamilovala a pokud si nějaké konečně pořídím, musí to být rozhodně tohle. Žádný kopec, co by mě zmohl, žádné upocené triko, prostě na pohodu a ještě jsem si stihla užívat ty výhledy. Pro děcka tu mají malou Zoo s oslíky, kozami a ovečkami, když byste je potřebovali na chvíli zabavit. Ve výběhu se pasou koně a je možné domluvit i jízdy. A kdybyste tu projížděli na kole, zastavte se v bistru na čepovanou Kofolu a domácí buchtu. 
Pro mě to byl zase jeden z těch víkendů, který bych si hned zopakovala. Snad nám to počasí ještě chvíli vydrží, protože se těším na další místa, která vám zase ráda ukážu. Baví vás tyhle víkendové tipy na výlety a dovolené?

Přečtěte si více

otcovdom 2017-09-16 09:35:00

Zveřejněno uživatelem | 16. 09. 2017 | |

Ako písať, aby ste rozumeli, vnímali, chápali…Autizmus je svet sám o sebe.Má svoju reč, vnem, svoje vyhodnocovanie skutočnosti a ,,vzťažnú sústavu,, toho vyhodnocovania.Aj úmysel.Svet je dnu, nie vonku.My žijeme pre svet, pre ľudí, vo vzťah…

Přečtěte si více

Reklama