Zdravím z Číny,

dnešní článek bude tak trochu neobvyklý. Většinou se věnuji cestovatelským a  poznávacím tématům, ale ještě nikdy jsem nevěnovala celý článek jedné konkrétní osobě. Dnes ovšem udělám výjimku a to ze zcela zřejmého důvodu; osoba, o které dnes budu vyprávět, totiž v Číně (konkrétně v Shanghai) zanechala obrovskou stopu a ani v současné době se na ni nezapomíná. Však v letošním roce se slaví 100 let od jeho příchodu do Shanghaie a zároveň se připomíná 60 let od jeho smrti. Řeč je o Ladislavu Hudecovi, slovenskému rodákovi.

Zdroj: www.google.com
Ladislav Hudec (nebo také László Hugyecz) se narodil 8.ledna 1893 v Banskej Bystrici (tehdejší Besztercebánya) v bývalém Rakousku-Uhersku a tím, že v té době Slovensko v podstatě neexistovalo a bylo pod vlivem Uhrů, tedy Maďarska, v mnoha zdrojích je uváděna jeho národnost jako maďarská. Což bývá trnem v oku pro spoustu Slováků, zejména mého manžela Mira, který Maďary vyloženě nemůže vystát:-) Pravda je ovšem taková, že tou dobou tlak na maďarizaci vrcholil a kdo chtěl studovat a také dostat dobrou práci, musel mluvit maďarsky a také si “pomaďarčit” jméno. Miro je navíc také rodilý Banskobystričan, takže je nám Hudec o to víc bližší. Také byl Miro tak hodný a během svého pobytu u rodičů přes Vánoce mi sloužil jako fotograf:-) Jeho rodný dům se nachází blízko centra města a v současné době je to hezká stylová restaurace.

Dětství prožil také v Banskej Bystrici, tentokrát v ulici Skuteckého, jen pár metrů od místa, kde Miro sám vyrůstal, a touto cestou okolo Hudecova domu jsme kolikrát procházeli.
Vysokou školu Hudec studoval na Technické univerzitě v Budapešti – obor Architektura. Hned po studiích narukoval do rakousko-uherské armády. Na ruské frontě byl zajat a poslán na Sibiř do pracovního tábora, odkud roku 1918 utekl. Jeho cesta poté následovala do Shanghaie, kde se stal členem americké skupiny architektů. V roce 1925 si otevřel svoji vlastní firmu L.E.HUDEC  a od té doby se díky svým stavbám stal jedním z nejvýznamnějších architektů a je považován za otce výstavby moderních mrakodrapů. Jeho tvorbu ovlivnil také krátkodobý pobyt ve Spojených státech, kde byl tou dobou velice populární styl Art deco a který do svých staveb promítal. Po rozpadu Československa získal v roce 1941 maďarský pas a nějakou dobu působil i jako maďarský konzul. Tuto pozici využil mimo jiné pro záchranu židovských rodin, které do Shanghaie utíkaly před nacismem. V Shanghai žil až do roku 1947, odkud i se svou německou ženou Gisele a jejich třemi dětmi odstěhovali do Spojených států. Tam pracoval jako univerzitní profesor na univerzitě v Berkeley, vyučoval ranou křesťanskou archeologii. Pokud by chtěl v Americe pracovat jako architekt, musel by získat potřebnou licenci, ale na to už ve svém věku neměl dost sil. Zemřel 26.10.1958. V roce 1970 byly jeho ostatky na jeho výslovné přání převezeny na evangelický hřbitov v Banskej Bystrici.

Během svého pobytu v Shanghai  navrhl celkem 65 staveb, naprostá většina jeho staveb se nachází přímo v centru města. Některé jsou dokonce jen pár desítek metrů od hlavní městské promenády – Bundu. Největší koncentrace je ale ve Francouzské koncesi, což je původní shanghaiská čtvrť založená Francouzi v první polovině 20. století a jejíž koloniální kouzlo zůstává ve městě i v současné době.  Všechny budovy jsem já sama, s Mirem nebo i s našimi návštěvami navštívili. Pojďme se podívat na 9 z nich.

1. Park Hotel (1934)

Park Hotel patří k nejdůležitějším dílům Hudeca i k nejvýznamnějším stavbám města vůbec. Nachází se na West Nanjing Road v těsné blízkosti People´s Square. Jako hotel slouží Park Hotel dodnes. Až do 80.let dvacátého století byl Park Hotel nejvyšší budovou Asie (měří 83 metrů).

 

2.  China Baptist Publication Building a Christian Literature Building (1932, 1930)

Tato dvojbudova byla postavena během dvou let a každá budova má vlastní vchod na opačnou stranu bloku. Jsou inspirovány mrakodrapy stavící se tou dobou ve Spojených státech, zejména v New Yorku. V letech 1932-1947 sídlila v této budově v osmém patře jeho kancelář.

3. Joint Savings Society Building (1926)

Tato budova sloužila jako banka a i byla vlastněna stejnojmennou bankovní skupinou. Jako jedna z prvních čínských bank poskytovala bankovní služby tak, jak je známe ze západního světa a dbala také na eleganci a čistotu interiéru.

4. Moore Memorial Church (1931)

Tento metodistický kostel  (známý také pod názvem Mu-en Church) nahradil původní kostel postavený v roce 1887. Pro veřernost byl jako kostel uzavřen v letech 1941 až 1979 kvůli probíhající kulturní revoluci. Kostel se nachází hned naproti People´s  Square, v současné době doslova obklopen a namačkán mezi výškovými budovami ze strany jedné a silnicí plné aut ze strany druhé.

 

5. The Normandie (1924)

Bytový komplex  se 76 apartmány byl postaven jako menší verze Flatiron Building postavené v roce 1902 na Manhattanu.

6. American Club (1925)

Budova sídla Amerického klubu nabízela dvě velké jídelny, bar, místnost na billiard i na bowling, knihovnu a 50 ložnic. Ve třicátých letech byl tento klub velice populární, čítal přes tisíc členů – samozřejmě pouze mužů.

7. Grand Theatre (1933)

Divadlo s původní kapacitou 2400 diváků je jednou z nejmodernějších Hudecových staveb.

8. Houses on Rue Ratard (1920)

V samém srdci Francouzské koncese se nachází 22 vil (z nichž 8 tvoří jednu linii domů se samostatným vjezdem), které jsou obehnané vysokou zdí a lemovány platany (teď v zimě bez listů). Bylo velmi těžké je nějakým způsobem vyfotit, ale jeden dům měl otevřená vrata, takže jsem na pár vteřin vklouzla dovnitř. Toulání se po koncesi v těchto útulných uličkách je moje oblíbená aktivita:-)

9. Hudec House (1933)

Poslední stavba v našem výčtu je Hudecův vlastní domov. Pobýval v něm v letech 1933-1937, nebyl to tedy jeho jediný domov v Shanghai – je ale jediný, který nese jeho jméno. Je zasazen do vnitrobloku a vchod k němu na první pohled člověk snadno přehlédne. Já k němu ale jela na jistotu. U přístupové uličky je velký plakát s jeho představením a fotografiemi jím postavených budov. Mého řidiče, který mě tam úterní dopoledne vezl, to evidentně zaujalo a bylo vidět, že o něm nikdy předtím neslyšel. Po pár metrech jsem spatřila útulný domek, skoro vypadal jako pohádková chaloupka. Dům nyní slouží jako Hudecovo muzeum, které bohužel přes týden bývá otevřené až odpoledne – já přijela kolem desáté ráno. Nejspíš proto v okolí domu skoro nikdo nebyl – narazila jsem pouze na čínský pár, který byl otevírací dobou také překvapen. Nicméně prohodili jsme pár slov, že byli v Praze a tak. Nicméně dovnitř se chci určitě podívat, takže tam s Mirem, až bude chvilka, zajdeme.

To by bylo vše k Ladislavu Hudecovi a doufám, že vám to přišlo stejně zajímavé jako nám. Slovensko je tu perfektně reprezentované:-)
Douho už chci napsat článek o našem bydlení tu v Shanghai, jelikož můj článek pojednávající po bydlení v Changshe měl celkem úspěch (což je samozřejmě relativní, nicméně pro mě je čtenost článku okolo 500 lidí úspěchem:-)), bude tedy můj další článek právě o něm. Akorát se to hodí, máme teď chvilku odpočinku od cestování, takže je na to ideální čas.
Ahoj!
Lenka