Bertík musel být se mnou a jenom na vodu koukat. V Maria Worth jsme nenašli místo, kde by do ní mohl …
… zabavili jsme se focením, koukáním na projíždějící lodě a já kafíčkem. Po náročném dni plném muzeí jsem ho potřebovala jako sůl …
… a to je moje druhé letošní nejprotivnější a dražší kafe v Kärnten. Tady jsem se rozhodla, že buď bude se vším všudy ok, nebo nebude. Byla doba večeří a já jsem nic víc než jedno kafe nechtěla. Nezabírali jsme místo, restaurace byla prázdná, ale číšník byl „dotčen“ že nic víc nechci a dal mi to najevo …
… po kávě jsme se prošli po městečku. Tento domeček se mi moc líbil a byl opuštěný, jezero měl přes cestu …
… a tady mě ani nenapadlo, že tak za hodinu budu na této rozhledně …
… ona je odsud co by kamenem dohodil …
… a tímto náš náročný den skončil …
… mějte se krásně …
Danka
