Zdravím z Číny,

a po dlouhé době sedím u počítače a konečně jsem se dostala k napsání dalšího článku o našem pobytu v Číně. Celý prosinec ( a s ním i část listopadu a ledna) jsem trávila doma v Česku a přes všechny Vánoce, zařizování a nakupování potřebných věcí jsem zjistila, že psaní článků o Číně mi nejlépe jde, pokud se v Číně právě nacházím:-) Jsem zde teprve pár dní po příletu a uvědomila jsem si jednu důležitou skutečnost – odpočítávají se poslední týdny našeho dvouletého pobytu zde. Neuvěřitelně rychle to uteklo a i když se u mě střídají stavy radosti z poznávání, cestování a nových zkušeností se stavy nasranosti a znechucení z chování místních, způsobu řízení aut, obecně těžšího dorozumívání a odloučení od všeho známého, tak na tyto dva roku z odstupem času budu hledět jako na jedny z nejlepších co jsem kdy zažila. Během dvou a půl měsíce, které mě do konce pobytu zbývají, ještě stihnu jednou zaletět na týden do Čech, strávíme necelých 14 dní v Kambodže, pak na 14 dní přijede na poslední chvíli můj brácha – no a pak už jen zařídit balení kontejnerů a zpátky domů! Původně jsem měla být v Číně do konce dubna, nicméně během vánočního pobytu v Čechách se mi neuvěřitelně rychle podařilo sehnat si nové pracovní místo, z čehož mám ohromnou radost a hned poslední měsíce tady budou veselejší a můžu si je líp užit, když budu mít po návratu jasno co dál. Z toho důvodu odjíždím do Čech už na konci března a nastupuji od 1.dubna. Miro tu bude standartně do řádného konce smlouvy; v Čechách bude nastupovat do práce až 1.května.
Tolik stručně k našim maličkostem a pojďme se podívat na téma našeho článku. Řeknete si, že psát o svátcích v lednu se může zdát jako chození s křížkem po funuse. Což může být pravda, pokud na na to koukáme západní křesťanskou kulturou, kdy nejvýznamnější svátky, Vánoce, jsou právě za námi a s  nimi i uklízení vánočního stromku se slovy “Tak zase za rok”. Nezapomínejme ale, že v zemích nevyznávající křesťanství jsou Vánoce pracovní dny jako každé jiné a celý leden slouží jako příprava pro čínský státní svátek – Čínský Nový rok. V následujícím článku zmíním sedm čínských státních svátků a můžete to brát i jako přehled období, kdy nejezdit do Číny či řešit s Číňany nějaké obchodní záležitosti (platí zejména právě pro Čínský nový rok a také pro Svátky založení ČLR). Zavřené jsou i čínské ambasády a konzuláty po celém světě.

Nový rok podle křesťanského kalendáře (1.ledna)

V dnešní moderní Číně se nový rok neslaví pouze ten lunární, ale také i klasicky 1. ledna, jak jej známe my. Města jako Peking nebo Shanghai i přesto dávají větší důraz na oslavy tradičního nového roku, narozdíl třeba od Hongkongu, který bývá 1.ledna ve výčtu největších světových ohnostrojů. Tím, jak je v Číně spousta mezinárodních firem a je potřeba používat jednotné letopočty (dokážu si při odchodním jednání s bělochy a Číňany dokázat zmatek při používání slov “loni” nebo “letos” :-), berou jako faktický nový rok 2018 už od 1. ledna a čím blíž je lunární nový rok, zase se vracejí k označování “minulý rok”, nicméně bílé se tím snaží moc nemátnout:-)
 

Čínský Nový rok (leden/únor)

Čínský Nový rok neboli Svátky jara jsou v podstatě oslavou konce zimy a počátku nového cyklu. Datum Čínského nového roku je pohyblivé a kolísá mezi 21. lednem až 20. únorem a je určeno astronomicky – začíná s druhým novým měsícem po zimním slunovratu. V současné době právě vrcholí poslední dny roku Kohouta a 16. února Čína vstoupí do roku Psa. Ten bude držet svoji vládu až do večera 4. února 2019, aby od následujícího rána nastal rok Prasete. 
Zdroj: www.google.com
Těsně před koncem starého roku je potřeba pořádně uklidit celý byt a nebo dům. Tím se tak zbavíte všeho nepořádku a špíny  a smůly minulého roku. Během 15tidenních oslav roku nového naopak ukliďte z dosahu všechny smetáky a hadry, nechcete se přece nové štěstí vymést pryč z domu! Asi bude váš příbytek o něco špinavější než obvykle, ale vydržte, patří to ke koloritu a je to důležitá součást tradic. Na dveře si ozdobte tradiční vystřihovány z papíru ve tvaru znaku FU (což znamená štěstí, požehnání, dobrý osud) a nebo si je můžete rovnou koupit v obchodě vyrobené z plastu, látky nebo lehkého kovu. Vše musí být samozřejmě v červené barvě – barvě štěstí. Kupte si co nejvíce nového oblečení (ukažte nový začátek a prosperitu).
Zdroj: www.google.com
První den nového roku slouží k uvítání bohu nebes a země. Mnoho lidí se ten vyhýbá konzumaci masa, neboť věří, že jim to zajistí dlouhověkost. Tento den je také vhodný pro návštěvu svých starších členů rodiny – rodičů či prarodičů. V době Čínského nového roku také Číňané necestují moc často na zahraniční dovolené. Lidé z velkých měst jezdí za svými příbuznými na venkov a někteří tam už zůstanou i přes to, že mají pracovní povinnosti. Většina velkých výrobních firem proto před začátkem nového roku skokově přijme velké množství převážně manuálně pracující lidí s tím, že podle statistik až 25% pracovníků nepřijde po novém roce do práce (bez jakéhokoliv oznámení předem) a firmy si tak zajistí pokračující výrobu.
Druhý den je vhodný pro návštěvu provdaných dcer u vlastních rodičů. Dle tradičního uspořádaní totiž provdané dcery neměly možnost svoji vlastní rodinu navštěvovat.
Třetí a čtvrtý den jsou pro návštěvy nevhodné. Hlavně kvůli tomu, že pokud během tří let zemřel někdo z nejbližší rodiny, nepříjímáním návštěv a klidovým režimem se prokáže úcta ke smrti. 
Pátý den se znovu otevírají restaurace a obchody.
Sedmý den je dnem, kdy se všichni stávají oficiálně o rok starší – slaví se hromadné narozeniny. Jí se míchaný salát ze syrových ryb.
Devátý den je typický pro modlitby k Nefritovému nebeskému císaři. 
Patnáctý den roku je posledním dnem oslav. V některým lokalitách je slaven jako Den luceren, kdy se v průvodech i před domy zapalují svíčky a lucerny.
Během oslav dávají starší lidé mladým červené obálky s penězmi a suma musí být vždy sudé číslo. Peníze s lichým součtem se dávají na pohřby. Nezbytnou součástí jsou zvuky petard a ohňostrojů, jejichž rány odhánějí zlé duchy.
Oficiální oslavy Čínského nového roku sice trvají patnáct dní, ale státem odsouhlasené volno trvá pouze prvních pár dní – záleží na rozvržení svátků v kalendáři. V letošním roce spadá první den nového roku na 16. února, což je pátek. Miro nejde do práce už od 15.února a volno pokračuje až do 21.2. Vypadá to tedy na poměrně dlouhé prázdniny, jenže čínská vláda nařídila, aby se šlo do práce v neděli 11.2. a pak také v sobotu 24.2. V celkové bilanci se tedy jedná pouze o tři volné pracovní dny.

Svátky vymetání hrobek – Qing Ming Festival  (4. nebo 5. dubna)

Pokud začátkem dubna navšívíte nějaké čínské město, může se stát, že v jeho ulicích zrovna narazíte na spoustu malých ohníčků, okolo kterých sedí v podřepu jeden nebo více lidí a tlumeně si povídají, pak vězte, že jste se trefili do termínu svátků vymetání hrobek. Tímto svátkem se vzpomíná na zesnulé, nabízí se tedy přirovnání k našim “dušičkám”. Tyto ohníčky jsou často u velkých ulic a křižovatek, kde se podle legendy zemřelí pohybují. Do plamenů lidé vhazují vše, co by zesnulí mohli na své cestě potřebovat, tedy zejména papírové napodobeniny peněz (tzv. peníze duchů) či oblečení. K tradici také patří úklid a zdobení hrobů květinami. Tento svátek se koná první den pátého lunárního cyklu, opět se tedy mění každým rokem. Následující dva dny po Dni vymetání hrobek jsou další dva dny pracovního volna.

Zdroj: www.google.com

Zdroj: www.google.com

Den práce (1.května)

Celosvětově slavený dělnický svátek je jako jeden z mála stanoven na fixní datum a slaví se tak ve stejný den jako ve většině ostatních států.

Festival dračích lodí (červen)

Čínský státní svátek zvaný Festival dračích lodí se slaví 5. den 5. lunárního měsíce, což v roce 2018 vychází na 18. června. O vzniku tohoto svátku koluje spousta legend. Jedna, ta nejznámější, spojuje tento svátek s jedním významným čínským vlasteneckým básníkem Qu Yuanem. Ten žil přibližně ve 3. stol. př. n.l. ve státě Chu. Při obsazení státu cizími vojsky raději ukončil svůj život s uvázaným kamenem na hrudi skokem do řeky právě 5. den 5. lunárního měsíce. Hledání jeho těla dalo základ každoročnímu festivalu, kdy uctívají jeho památku. V tento den lidé házeli do vody bambusové trubky naplněné lepkavou rýží jako oběti za zemřelého hrdinu. S postupem časů se tyto trubky změnily v nynější rýžové knedlíčky, které se čínsky nazývají zong-zi. Rýžové knedlíčky jsou také určeny ke konzumaci. S tímto festivalem se také pojí závody dračích člunů, což je možná ten nejzajímavější aspekt tohoto svátku. Traduje se, že když Qu Yuan skočil do řeky, mnoho lidí naskákalo do řeky se vydat hledat jeho tělo. Tak v průběhu let tradice veslování na úzkých lodích s krásně zdobenými příděmi vznikla.

Zdroj: www.google.com

Svátek středu podzimu/Svátek měsíce (září/říjen)

Velmi významný svátek se koná vždy 15. dne osmého lunárního cyklu, tedy přesně ve dni úplňku. Tento den je oslavou celistvosti, jednoty rodiny a hojnosti při časech sklizně. Během slavností se často pojídají měsíční koláčky či jiné kulaté potraviny. 

 
Zdroj: www.google.com
Ve staré čínské kultuře byl Měsíc opředen mnoha legendami a měl velký vliv na veškeré fungování celého zemědělského systému. Jedna z legend vypráví o Chang E. Chang E byla nádhernou ženou lukostřelce u císařského dvora. Podle legendy bylo v prehistorických dobách na nebi deset sluncí, jejichž žár dělal lidem život na zemi velmi nesnadným. Vynikající lučištník devět z deseti sluncí sestřelil, a za to ho bohyně odměnila kouzelným elixírem nesmrtelnosti. Ten dal lektvar své ženě, aby jej opatrovala. Ta ho ale vypila, a bohyně ji potrestala tím, že ji vyhostila na měsíc. Říká se, že měsíc byl krásou té ženy obohacen a od té doby se Číňané každý podzim shromažďují, aby obdivovali měsíc a jedli měsíční koláče na památku Chang E.

Založení Čínské lidové republiky + Zlatý týden (první týden v říjnu)

Tento významný den oslavuje den založení Čínské lidové republiky, která byla vyhlášená 1. října na Náměstí nebeského klidu v Pekingu z úst Maa Ce-Tunga. Tento den se slaví po celé zemi, největší oslavy ale bývají ve velkých městech, např. i tady v Shanghai, kde jsou z mrakodrapů odpalovány obrovské ohňostroje. V Pekingu jsou ale oslavy nejbouřlivější. Náměstí je vyzdobeno květinami v národních barvách, v ulicích probíhají vojenské a armádní přehlídky, prezident promlouvá k národu. 

Zdroj: www.google.com

Zdroj: www.google.com

Zdroj: www.google.com
Po Dni založení hned navazuje Zlatý týden, což je týdenní oficiální státní svátek a velké množství lidí tento čas využívá na cestování. Zatímco oslava Čínského nového roku se koná převážně v rodinném kruhu, tak u Zlatého týdne je situace mnohem horší; cestují za památkami, k moři, do Evropy. Většina bělochů s předstihem odjíždí pryč mimo Čínu. Letenky a jízdenky jsou několik měsíců předem vyprodané a zájem žene ceny k astronomickým částkám. My jsme letos trávili Zlatý týden v Japonsku a také jsme tam pár “našich” potkali:-)
Zdroj: www.google.com
Je za námi představení sedmi národních čínských svátků. Jak jste si určitě všimni, rozdíl oproti našim svátkům je jejich závislost na lunárním cyklu, tedy velmi málo jich je zafixovaných na jedno konkrétní datum. Počet nepracovních dnů se liší rok od roku, některé dny volna jsou často nahrazovány prací o víkendech. I tak je velká část zaměstnaneckého volna předem stanovená státem, a dnů, které si člověk může vybrat v rámci vlastní dovolené, je již minimum. Proto je také všude tolik přeplněno, když všichni lidé z této miliardové země cestují ve stejný čas. 
Doufám, že se vám přehled čínských svátků líbil a ahoj u příštího článku, který se bude týkat jednoho z nejvýznamnějších architektů své doby, který v Shanghai postavil více než 60 budov – a je původem ze Slovenska! 

Lenka