… k volební urně s lístkem svého prezidentského kandidáta, nabízím dvě malá zamyšlení Martina Jaroše, které sdílel na své facebookovém profilu. 

Zaujala mě, jak stylisticky, tak obsahově, tak celkovým vyzněním natolik, že je prostě nemohu nesdílet 🙂 Líbí se mi, že se poněkud vymyká tomu, co běžně člověk může vidět a slyšet v posledních dnech, týdnech a měsících kolem sebe. Líbí se mi jeho optimismus a pozitivní pojetí událostí posledních dnů, stejně jako úcta k odlišným názorům ostatních.

A mluví mi opravdu z duše, i když můj prezidentský kandidát „srdcař“ ponese nakonec odlišné jméno – automobilovou hantýrkou Martina Jaroše (v druhém zveřejněném příspěvku níže) půjde o „Mercedes S se sametovým benzínovým šestiválcem a diplomatickou vlaječkou v blatníku.“ 🙂


Tak i vám ostatním přeji šťastnou ruku a krásný volební den.
A.


První zveřejněný post je ze 7.1.2018

OTEVŘENÝ DOPIS VOLIČŮM MILOŠE ZEMANA A NEROZHODNUTÝM.

Přátelé, ze všeho nejdřív vám chci říct jedno. Jestli fandíte současnému prezidentovi, tak já vaši volbu respektuju a uznávám. Nemám to hozené tak, že kdo volí Zemana, tak je zaostalý lotr, a kdo volí jiné kandidáty, tak je krasoduch a lepšočlověk. Mám přátele a strejdy, kteří mají úplně jiné politické názory než já – a stejně je mám celý život rád a vždycky se těším, až s nimi půjdu na pivo. Nechci, aby se z Česka stala prasklá země, rozdělená na dvě půlky, co se navzájem nenávidí. Takže respekt.

Dokonce vám řeknu, co je podle mě na Miloši Zemanovi super. Na našem prezidentovi se mi líbí třeba jeho postoj k Izraeli – kéž by to od něj převzala celá Evropa. Dále si vážím toho, že Miloš Zeman evidentně nešel do politiky pro peníze. Lidi kolem něj asi jo, to jsou takové špíny, ale samotný Zeman podle mě nikdy nekradl a nekrade. No a konečně uznávám, že umí (nebo uměl) trefně pojmenovat věci a že dřív hýřil vtipnými bonmoty. I když je fakt, že tak 2 roky jsem od něj žádný dobrý neslyšel. Ale i tak, komu čest, tomu čest.

Vím, že jsou i další důvody, proč jej chcete volit. Ale o těch dalších důvodech si myslím, že jsou to mýty. A chci vás poprosit, abyste mi dali 8 minut svého času. Já vám zkusím ukázat, že Miloš Zeman není ten člověk, kterého v něm vidíte. Když mi to vyjde, fajn. Když ne, žádný problém, klidně si ponechte svůj názor a já vám férově poděkuju za pozornost.

1. Nejdřív vám musím říct, že Miloš Zeman NENÍ úspěšný prezident. Víte, on přes všechny ty silné řeči vlastně za těch 5 let nic nedokázal. Nebo vy si dokážete vzpomenout na něco, co dobrého pro vás udělal či prosadil? Věřte mi, nenajdete skoro nic. Žádné jeho plány se nenaplnily. Víte třeba, že Miloš Zeman přišel na Hrad jako velký eurofederalista, že si od začátku vlády přál silnější EU a že chtěl co nejdřív zavést euro? Podívejte třeba na tenhle článek: „Zeman chce euro – jde to stihnout do roku 2017, tvrdí“ (https://goo.gl/ZtAFS1). Samozřejmě se nic takového nestalo – Zeman si totiž může povídat, co chce, ale stane se jen to, co mu vláda dovolí. Stejně do ztracena vyšla i jeho údajná podpora ekonomických vztahů s Čínou. Slavná čínská Hedvábná stezka nakonec přes Česko vůbec nepovede (v tom lépe uspěli Poláci, https://goo.gl/Ra9qW9), velikost čínského kapitálu v ČR se od roku 2015 pořád zmenšuje a třeba teď jsou čínské investice u nás 30krát menší než investice malého Holandska. Třicetkrát menší! (https://goo.gl/nSTLx9) Stejně je to s Ruskem. Sankce samozřejmě nepadly a Rusko pro nás zůstává naprostým ekonomickým pidižvíkem. Prezident nedosáhl ničeho.

2. Další mýtus je, že Miloš Zeman hájí zájmy obyčejných lidí. Nevěřte. Miloš Zeman si o obyčejných lidech pořád myslí to, co říkal v roce 1992 – že třetina obyvatel je slabá duchem. On lidmi pohrdá, jen to na nás umí pěkně zahrát. Víte, já jsem před rokem zažil vzácnou věc – měl jsem asi dvouhodinový rozhovor s Petrem Kellnerem (a několik mítinků s jeho kolegou Jiřím Šmejcem). Nabízeli mi nějakou práci, kterou jsem stejně nevzal, ale to už je jedno. Dost dlouho jsme mluvili o politice, včetně toho, že mi upřímně řekli, jak vidí zahraniční politiku Miloše Zemana a návštěvu čínského prezidenta v Praze. Byly to možná nejzajímavější rozhovory mého života; musím uznat, že ti chlapi jsou extrémně chytří a mají vizi. Ale zároveň jsem z těch hovorů odešel s velmi zvláštním pocitem. Jako kdyby nebyla úplně náhoda, že Miloš Zeman svou zahraniční politiku tak silně upřel zrovna na ty dvě země, ve kterých má pan Kellner jako na potvoru největší byznys. Skoro mám dojem, že kdyby nejbohatší Čech měl těžiště svého podnikání v Holandsku, tak se dnes na Hradě prodávají dřeváky, točí větrné mlýny a Miloš Zeman by dělal vtípky o blahodárném vlivu marjánky na zdraví seniorů. V tom jsme měli bohužel smůlu… Víte, Miloš Zeman není svůj a nehájí zájmy nás obyčejných lidí. On hájí zájmy jistých neobyčejných lidí. A oni jsou taky jediní, kdo z těch jeho čínských cest opravdu profitují. Však mu na to taky půjčují letadlo.

3. Lidi myslí, že Zeman umí natvrdo říkat nepohodlné pravdy. Bohužel, to je ten největší omyl – on říká právě jen ty pohodlné pravdy, které se netýkají jeho. Ale nikdy vám neřekne pravdu o tom, kdo mu dal peníze na kampaň, nikdy vám neřekne pravdu o tom, proč dal Martinovi „Lukoilovi“ Nejedlému tu nejlepší třípokojovou kancelář na Hradě hned vedle té své… A i když ho soud veřejně usvědčí ze lži, tak se Miloš Zeman nedokáže ani omluvit, ano, už nemá ani tu nejzákladnější slušnost nás všech chybujících lidí.

4. Vím, že lidi Zemana volí, protože si myslí, že nás ochrání před uprchlíky. Ale s tím on nic neudělá. Rozhoduje o tom vláda, a ta je stejně protiuprchlická (a v Česku rozhodně i nadále bude). Kdyby vláda náhodou byla pro uprchlíky, tak to Zeman nijak neovlivní, i kdyby se na hlavu stavěl.

5. Ale nechme politiky. Řeknu vám něco obyčejně lidského, co je podle mě důležitější než nějaká velká politika. Miloš Zeman podle mě selhal v tom hlavním, co dělá skutečného prezidenta – nikdy, ani na sekundu se nestal pozitivním vzorem. Vzpomínáte si na něco čistého, dobrého a povzbuzujícího, co řekl? Vzpomínáte si na nějaký moment, kdy oslavil úspěch českého startupu, studenta, celé země, na moment, kdy vlil naději a úsměv pochybujícím lidem? Vzpomínáte na jediný projev, ve kterém by nebylo víc žluči než inspirace? Takový moment už roky nenastal. Z našeho prezidenta je čím dál víc jen mistr sarkasmu a jedovatého vtipu – každá druhá jeho věta obsahuje osten, o který se má někdo pořezat. Dovedete si představit, že by k němu nějaké dítě upřímně vzhlíželo, obdivovalo ho, vidělo v něm dobro? Děti jsou čisté, poznají pravdu. Zeptejte se dětí na prezidenta Zemana a ony vám řeknou, že vidí zlého dědu.

A to je vše. Víte, já myslím, že Miloš Zeman tyhle volby zase vyhraje. Nechytá mě z toho amok, protože jak jsem řekl, ten pán vlastně za 5 let nic reálně nedotáhl a v dalších 5 letech už nedotáhne vůbec nic. Můj život, ani ten váš, už ten pán reálně neovlivní. Už může ovlivnit jen náladu v naší zemi. Uvažte to prosím ještě jednou. Opravdu tam chcete člověka, který žádnou svou politiku nenaplní? Opravdu tam chcete člověka, který místo obyčejných lidí slouží pracháčům v pozadí? Opravdu tam chcete muže, který lže a nedokáže se omluvit, muže, který ještě umí seknout, ale už svůj národ nemůže pozitivně vést do 21. století? Uvažte to, prosím. Výběr máte. Je tam zkušený diplomat Fischer, odvážný Horáček, který vynikl v umění, byznysu i vzdělání, je tam důstojný vědec Drahoš, sympatický mladý lékař Hilšer a další. Dejte šanci někomu novému. A hlavně jděte k volbám a ať budete volit jakkoli, tak si to užijte, protože už to, že můžeme vybírat, je paráda. Děkuji.

Sdílejte prosím, jestli souhlasíte.

Druhý, ještě zajímavější post zveřejnil o den později.

Tak jo. Pár lidí mě dneska vyzvalo, ať konečně napíšu něco pozitivního a řeknu, koho budu volit. Myslím, že nastal čas – a že to tomu pánovi dlužím.

Tenhle pátek hodím do urny v Kuvajtu (to je k nám nejbližší volební místo) lístek se jménem Michal Horáček. A budu opravdu rád, že můžu takového skvělého člověka volit.

Michala Horáčka jsem tak nějak okrajově vnímal celý svůj dospělý život, asi jako většina z vás. Před pár lety jsem na něj upozornil svou ženu – jako cizinka ho neznala – a říkám jí, Beo, jestli je v Česku někdo, komu závidím, tak je to tenhle pán – Michal Horáček. A ona na to, proč mu závidíš, to není hezké, nemáš závidět nikomu. A já jí říkám, závidím mu proto, že jiného takového člověka v Česku neznám. On umí nejvíc věcí nejlíp ze všech, a navíc umí zrovna ty věci, co mě vždycky zajímaly. Nejdřív dělal do umění, psal texty písní, a dělal to tak dobře, že se tím proslavil po celé zemi. A pak jako básník šel a začal dělat byznys a i ten dělal tak dobře, že v něm vydělal skoro miliardu. A pak jako byznysman prodal svoji firmu a vrhnul se na vzdělání a zase to dotáhl na špičku, má doktorát z antropologie. Na co sáhl, v tom zazářil. Umění, byznys, vzdělání – Michal Horáček je opravdový vítěz životního trojboje. Když blesk třikrát uhodí do stejného místa, tak to nebude náhoda.

Když pak Michal Horáček oznámil svou kandidaturu na prezidenta, začal jsem ho sledovat pozorněji. Protože se o politiku zajímám a jsem na tom Facebooku, tak jsem se s ním i víckrát sešel a měl příležitost ho poznat jako člověka. Měl to těžké, protože začal se svou kampaní brzo a sám to věděl. Spoustě lidí v takové situaci dojdou síly a energie a konec jen odchoděj, protože mají pocit, že stejně nemají šanci. Ale Michal Horáček od začátku bojuje jako lev. Celou kampaň se choval jako bojovník, neustále se zlepšoval a vždycky v tom měl srdce na 200 procent.

Dělal Michal Horáček v kampani chyby? No jejda! Stejně jako každý. Vždycky si říkám, že kdybych si já měl vést kampaň déle než rok a čelit tomu šílenému tlaku, tak bych těch chyb udělal pětkrát tolik. A vy taky. Je to emocionální člověk, vkládá do toho srdce, ale kdo ho znáte osobně, víte, že to není póza, že on takový je. A já nakonec vždycky chci stát spíš s bojovníky a srdcaři, protože dobré věci přicházejí k těm, co mají odvahu a cedí krev. Proto to v pátek hodím Michalu Horáčkovi. Ano, vím, že to není racionální, že průzkumy… Ale já si aspoň v prvním kole dopřeju luxus nebýt racionální. Protože kdybychom se všichni chovali jen podle průzkumů, tak by nám nezbyl žádný prostor na zázraky – a já pro ně vždycky raději nějakou škvírku nechám.

S panem Horáčkem by Česko mělo energického, velkorysého prezidenta, který pomáhá lidem a zvedá naše sebevědomí. Všichni naši tři dosavadní prezidenti byli výrazné osobnosti, o kterých se mluvilo i mimo střední Evropu. I když jste s nimi třeba nemuseli souhlasit, tak rozhodně nebyli nudní. A to samé bude s Michalem Horáčkem. Je slaný a mastný. A má umělecký přesah, čímž je Česko v politice proslulé. Protože ano, já jsem havlista!

Když to řeknu jazykem nás autíčkářů, tak Michal Horáček je pro mě Range Rover – auto, které umí nejvíc věcí nejvíc dobře.

Zároveň musím s potěšením říct, že tu máme spoustu dalších skvělých možností. Opravdu nechápu lidi, kteří si stěžují na nedostatek osobností.

Fantastickým kandidátem je Pavel Fischer – prezident 2018. Ve středověku by se mu říkalo Chrysostomos – Zlatoústý. Vůbec jsem nevěděl, že máme tak skvělé diplomaty, tak pohotové, tak myšlenkově precizní – úplně se stydím, že mi jméno Fischer tak dlouho unikalo. To jen dokazuje, že kvalitní lidé v Česku JSOU. Pan Fischer by prezidentský úřad zvládl levou zadní a dělal by to hladce a plavně a ani na sekundu bychom se za něj nemuseli stydět. Pro mě je to Mercedes S se sametovým benzínovým šestiválcem a diplomatickou vlaječkou v blatníku.

I Jiří Drahoš je výbornou volbou. Proč jednou nemít decentního prezidenta německého či rakouského typu, ze kterého bude vyzařovat slušnost? Musím se smát lidem ze své bubliny, kteří kritizují páně Drahošovu kampaň. Ano, jeho kampaň je tak špatná, že se profesor stabilně drží úplně na vrcholu hned u Miloše Zemana a možná jako jediný ho může porazit. Drahošův smířlivý přístup asi nejen vychází z jeho povahy – a to je dobře, nechceme, aby se někdo v kampani přetvařoval – ale zároveň to může být jediná efektivní strategie proti obhájci titulu. Takže já se nevysmívám. Naživo mi pan Drahoš přišel neobyčejně solidní, sice mírný, ale dost pevný; mnohem lepší, než to vypadá v televizi. A hlavně, všiml jsem si, že je těžké ho nějak ušpinit nebo urazit – bláto a pomluvy se od něj odrážejí beze škod, protože z něj slušnost opravdu čiší. S panem Drahošem bude mít práci i Zemanův hnojomet. Respekt všem, kdo Jiřího Drahoše volí. Bezpečná volba, asi jako stříbrné Volvo V90.

Marek Hilšer (Marek Hilšer na Hrad) je čisté srdce. Jsem rád, že se normální člověk z lidu, mladý, bez konexí, bez peněz a bez politické tlačenky dostal tak vysoko v boji a že tolik lidí zaujal. Hrozně mě pobavila i jeho paní v debatě prvních dam: řekla, že kandidovat za pět let znovu má Marek zakázané, že bude moct zase až potom, co mu bude padesát. To mi přišlo tak symbolické a lidské, moje žena by určitě řekla něco podobného. Mimochodem, všiml jsem si, že většina kandidátů má opravdu skvělé manželky, chytré osobnosti – a to beru jako hodně dobrý signál, protože velké ženy bývají u velkých mužů. Marka Hilšera bych hrozně rád viděl v politice i po téhle volbě. Z aut je to asi Mazda MX-5 kabrio, lehká, agilní, radost ji řídit, a někdy si sundává vršek.

Mirek Topolánek má svou minulost, ale vím, že jako prezident by odvedl minimálně stejnou práci jako ten stávající, a navíc bychom se za něj nemuseli stydět. Je pevně proevropský, dokonale zná politické mechanismy, on by se v tom chlívě neztratil. Lidsky je to fasa chlap, stříká z něj testosteron, je za tvrďáka, ale zároveň z něj vyzařuje dobrá nálada. Dokázal bych ho volit. BMW X6.

Další kandidáti – pánové Kulhánek, Hynek a Hannig – mi nejsou tak dobře známí a názorově jsou mi dál. Nicméně pan Kulhánek na mě působí velmi solidně, je možná trošku old school, z davu příliš nevybočí, ale to Škoda Octavia taky ne a přece je to slušné auto. Dokonce i pan Hynek působí naživo velmi rozumně a mluví uměřeně. Je to takový Jeep Wrangler, hrana chlap od těch zbraní – názorově je mi sice už dost vzdálený, ale myslím, že by namíchl méně lidí než Miloš Zeman. Jestli ho volíte, chápu to. Pan Hannig je vřelý člověk, pobavilo mě, jak přede mnou rozezpíval celý sál i další kandidáty. Přesto jeho kampaň nemůžu brát úplně vážně. Škoda 1203 v socialistické hnědé.

A nakonec je tu černý ZIL-41047, auto, které ruští poradci jen s největším vypětím udržují pohromadě. Prezident Zeman mě výkonem své funkce zklamal, volit bych jej nemohl, už jsem o tom psal. Nicméně prezenci pořád má, kam přijede, tam na sebe přitáhne všechny zraky a menší odstrčí z cesty; i když bumbá jako prokopnutý, je potřeba s ním počítat. Hlasy pro něj demokraticky respektuji, i když bych naší zemi přál změnu.

A to samé radím i vám. Respektujte své protivníky a hlavně jděte k volbám. Kdo chcete Miloše, bojujte za něj. Vy ostatní do toho taky dejte všechno, protože určitá šance jej porazit existuje. Nestěžujte si, že tam nemáte pana Dokonalého – kdyby pan Dokonalý existoval, tak si užívá na svém ostrově v Karibiku a na nějaké Česko si ani nevzpomene. Kašlete už na mouchy, které každý kandidát má. Spíš si užívejte, že tenhle napínavý závod můžeme sledovat – a že se zatím jede překvapivě čistě! A to na české i světové poměry. Tak jen doufejme, že v druhém kole piloti Zilu nezačnou prasit…