Nic naplat, Martin ví čím mi udělá radost. Naposledy úplně obrovskou, když přinesl domů tuhle bedýnku… prý třeba na kytky… 
Kdepak kytky, to by byla (s úctou k veškeré květeně) škoda. Ubytovala jsem v ní konečně všechny svoje Apetity, které jsem stále přesouvala z místa na místo.
… konečně je mám přehledně a po ruce a ještě je v druhé řadě místa na dalších několik ročníků… 😉
K radosti tak málo stačí 😉