Naše zahrada se po letech rekonstrukce letos konečně dostává zpátky do kondice…
Holá místa po hromadách dřev a kamení zarostla trávou, binec je z velké části uklizen nebo alespoň soustředěn na jedno místo.
Za domem, kde jsme vždy sedávali (obědvali, večeřeli, v bazénku holky cachtali), je opět stůl a lavice. Zatím obklopena (pěkně srovnaným – díky!) stavebním materiálem a míchačkou – ale je.
Okrasná vrba řezem zkrásněla, stará bílá lavička pod ní je skvělý úkryt před ostrým sluncem. Navíc hned naproti pískovišti.
Muž udělal zvýšené záhony a naše nadšení je veliké. Sára poctivě sklízí jahody – ještě zazelena.
Zasadili jsme spoustu keřů, jedlých a nejedlých a poctivě zalíváme dešťovkou ze sudu.
Broskví bude letos tuna, poprvé bude úroda švestek – snad. Stará krásná hrušeň letos nemá rez, stará třešeň bojuje z posledních sil.
Ve studni chybí voda.
…
Máme zahradu trochu víc nadivoko než je asi běžné. Zato máme letos bezovou šťávu přímo od domu. Vyhovuje nám to tak.
A mě znovu baví být na zahradě..
