Autor: Danka

včera bylo u nás tak škaredě, že by psa nevyhnal. Z druhé strany skvělý odpočinkový čas, kdy se dá lenošit bez výčitek. My jsme s Bertíkem v klidu lepili do našich cestovních deníků …

… celý den jsme byli doma. Dopoledne pohádky a ostatní oblíbené nedělní pořady a po obědě kafíčko a mrkvový dort – recept tady. Tentokrát z bílé mouky i bílého cukru (nic jiného doma nebylo ???? ) a bez polevy, na tu už cukr nevyšel. I tak je ale dost sladký. Na oběd přišel Adam i tatínek. Adam pak studoval můj deník. Nemohl přečíst popisky. Myslela jsem si, že mám písmo čitelné, no, viditelně nemám ????. Hodně jsme se nasmáli …

… mějte krásný týden. Bertík letos začíná rýmovou sezónu velmi brzy. Asi to chytil ode mne, já zrovna s rýmečkou končím …

Danka

ještě ve čtvrtek jsem netušila, že půjdeme.
… autobus nás zavezl kousek od letiště a tam jsme šli polem nepolem až na místo konání …

… Bertík si nedovedl představit jak jsou velká letadla, tak jsme se na ně jeli podívat pěkně zblízka  …

… tady jsme si vystáli frontu na nakouknutí do kokpitu …

… tady nás našel Adam – nebyli jsme domluveni …

… přesunuli jsme se k tankům …

… z tanku jsem vyfotila ty davy. Fakt je nemusím, ale když je to pro dobrou věc 🙂 …

… tady už mi byla zima. Potřebovala jsem do sebe dostat něco teplého a medovinu neměli. Spojila jsem příjemné s užitečným. Káva od Meinla nezklame nikdy 😉 …

… akrobacie letadel se pro nízkou oblačnost moc fotit nedala. Občas zmizela v oblacích …

podle mapky jsme našlapali asi 5 km. Škoda, že pořád nemám krokoměr, určitě by ukázal o hodně větší číslo …
… byl to náročný den plný nových zážitků …

… přeji krásnou neděli …

Danka 

ještě ve čtvrtek jsem netušila, že půjdeme 🙂 …
… autobus nás zavezl kousek od letiště a tam jsme šli polem nepolem až na místo konání …

… Bertík si nedovedl představit jak jsou velká letadla, tak jsme se na ně jeli podívat pěkně zblízka  …

… vystáli jsme si frontu na nakouknutí do kokpitu …

… tady nás našel Adam. To byla docela veliká náhoda, protože jsme vůbec nebyli domluveni a v tom davu lidí to je opravdu zázrak …

… pak jsme se přesunuli k tankům …

… skvělá dětská atrakce, pro ty prcky to tam bylo tak akorát 🙂 …

… z tanku jsem vyfotila ty davy. Fakt je nemusím, ale když je to pro dobrou věc a na velikém, převelikém prostoru, tak se to dá zvládnout – nikde jsme se nemačkali a jednou za deset let to jde taky 🙂 …

… tady už mi byla z toho postávání u každého letadla a stánku zima. Potřebovala jsem do sebe dostat něco teplého a medovinu neměli. Spojila jsem příjemné s užitečným. Káva od Meinla nezklame nikdy 😉 …

… akrobacie letadel se pro nízkou oblačnost moc fotit nedala. Letadla občas zmizela za oblaky a to jsme pak nevěděli, kde se zase ukážou …

… podle mapky jsme našlapali asi 5 km. Škoda, že pořád nemám krokoměr, určitě by ukázal o hodně větší číslo. Typuju tak 10. Tam a zpátky, doprava a doleva – prostě moc 😀 …
… byl to náročný den plný nových zážitků, které já sama budu zpracovávat pěkně dlouho. Jsem zvědavá, kdy o tom začne mluvit Bertík …

… přeji krásnou neděli …

Danka 

Bertík měl minulý víkend nabitý. Kromě sobotních zážitků šel v neděli s Adamem do ZOO …

… Adam fotil jenom mobilem a žádná živá zvířátka ????…

po absolvování obou oslav (65 a 750) nás vyzvedl manžel a jeli jsme k Žermanické přehradě. Ani městská doprava a ani voda nepatří mezi mé TOP, ale když si člověk na tom všem najde ta pozitiva, jde to nějak zvládnout ????…

… rozcvička před plaváním. Jak jsem psala, že mi vždycky někdo vleze do záběru … když nevleze, focený objekt změní pozici a to je tento případ. Bertík s tatínkem cvičili kliky, tatínek byl rychlejší než fotograf ????…

… tady už to klaplo …

… a pak všichni i s Adamem vlezli do vody …

… odcházeli jsme při tomto krásném západu slunce …

… přeji všem krásnou neděli …

Danka 

kromě trolejbusů jsem chtěla shlédnout i něco málo z oslav 750.výročí o první zmínce o Ostravě …

… zašli jsme na náměstí. Tam byla zrovna pauza v programu ???? …

… ale na Černé louce (výstavišti) byla ukázka z třicetileté války …

… ta děla opravdu střílela. Už i Bertík ví, proč se říká – rána jak z děla …

… všudypřítomný McQueen – ať dělám co dělám, vždycky mi někdo vleze do záběru …

… zpátky na náměstí. To není škleb, to je pokus o úsměv …

… a tohle je Jiráskovo náměstí, tzv. Kuří rynek – kousek od Masarykova náměstí …

… ještě bude jeden příspěvek ze soboty ????…

některé akce jsou pro nás/mě povinné už několik let ????. To už ale víte. Tentokrát šlo o 65.výročí trolejbusové dopravy v Ostravě. Probíhalo ve Vozovně trolejbusů a tam jsme ještě nebyli …

… největší Bertíkova zábava byla otevírání a zavírání dveří. Nemohli jsme ho s Adamem odtud dostat. Takto prošel skoro všechny vystavované trolejbusy …

… naštěstí ho hasiči …

… ostatní trolej a auto – busy …

… a hlavně Marek (za Adamem, pán s kravatou :-)) taky zajímali …

… po chvíli jsme vyrazili na okružní jízdu autobusem zn.Ikarus, který řídil Marek …

… tady mohl i Bertík …

… a další krasavci, které fotím stále dokola jako ta panoramata ???? …

… na tuhle dvou minutovou atrakci jsme stáli asi dvacet minut ????…

… den ještě nekončil, pokračování v dalších příspěvcích ???? …

kromě oslav a vody jsme si o víkendu dopřáli i dobroty k snědku. V sobotu jsme doma na oběd stihli jenom polévku. Protože výjimečně měli otevřeno v hranolkárně FAENCY FRIES, využili jsme toho a „dojedli“ jsme se jejich poctivými hranolkami …

… i na kafíčko došlo. Po návštěvě trolejbusové vozovny jsme zašli do našeho známého mléčného baru Naproti. Ovocný košíček je asi můj nejoblíbenější zákusek odtamtud. Je lehounký a velikostí na hřešení tak akorát …

… Bertík taky vařil – špenát s jahodovou omáčkou! ???? Netuším, kde k této kombinaci přišel …

… večer jsme zajeli do resturace Na Zaguří. Už jsme tam párkrát byli a opravdu vaří výborně, i obsluha byla tentokrát příjemná. S Adamem jsme si dali paštiku s brusinkami a Rosťa s Bertíkem kynuté knedlíky s borůvkami (foto nemám) …

… završení dne parádní …

Danka 

v jednom příspěvku ještě z Alp jsem psala, že mám v obchůdku naproti vláčkovému muzeu vybrané dvě věci, které budu muset koupit, pokud na ně budu pořád myslet. Myslela jsem sice na obě, ale koupila jsem pouze jednu …

… má malý příběh. Když jsem začala jezdit do Kärnten zahlédla jsem v obchodě smaltované nádobí v pastelových barvách. Odrazovalo mě dát za malý kastrůlek až 15 Eur a taky jsem nevěděla jakou barvu. Do kuchyně by se hodila světle žlutá, ale růžová je růžová a světle modrá i světle zelená taky nebyly k zahození. Při každé návštěvě jsem se na tyhle kastrůlky chodila dívat – jestli je pořád mají a jestli si to třeba nerozmysleli s cenou. Bylo to v XXXLuxu. Vloni jsem zjistila, že stejné nádobí prodává i paní v onom obchodě – ceny stejné, možná i vyšší. Zakoukala jsem se totiž do značkového rakouského smaltovaného nádobí RIESS ???? …

… letos jsem s velikou radostí zjistila, že se nádobí vyrábí i v bílé barvě, s obrázky lučních květů a hned mě napadlo: „když nemůžu mít doma čerstvě natrhané luční květy, tak bych je mohla mít v tomto provedení“. Problém s barvou byl tím pádem vyřešen a manžel po odvykládání tohoto příběhu vyřešil i problém finanční. Měla jsem si pouze vybrat, kterou chci velikost …

… což už takový problém nebyl ????…

… přeji krásnou neděli …

Danka 

chtěla jsem pro náš pobyt v Alpách specifický hashtag pro Instagram. Travel – něco mi přišlo dost profláknuté a třiplusjedna by nevystihovalo to, co jsem chtěla. S názvem mi pomáhaly hlavně holky, kluci se dívali přes prsty. Nikča přišla s názvem #nasdevet2017 a pár příspěvků tam máme …

… jednou večer se rozvinula diskuse mezi námi děvčaty a všemi ostatními chlapi o logice toho či onoho pohlaví! Nikam jsme se samozřejmě nedobrali a hodně jsme se u toho nasmáli. Mě ale za dva dny po tom při nějakém logickém vysvětlování napadlo udělat hashtag #logika3plus1. Takže ho máme, nevím jestli se do budoucna uchytí a teď asi bude zahálet …